Los Angeles - Zřejmě nejočekávanější film letošního léta, nízkorozpočtová sci-fi District 9, potvrdil pověst černého koně sezóny a vyhrál víkendový žebříček tržeb. Snímek za pouhých 30 milionů režírovaný celovečerně debutujícím Neillem Blomkampem a obsazený skoro neznámými herci navíc získal 37 milionů. K tomu, aby se zcela zaplatil, potřebuje utržit zhruba dvojnásobek, neboť polovina z pokladen kin zůstává jejich provozovatelům.
Film o mimozemšťanech internovaných v Jihoafrické republice si už předem získal jméno díky sofistikovaně tajuplným ukázkám a virálnímu marketingu. Také recenzenti z něj jsou téměř bezvýhradně nadšení.
| Čtěte také: Recenze: G. I. Joe je zábavněji zamaskovaný Top Gun |
Na druhém místo se z vrcholu při svém druhém víkendu sesunul snímek G. I. Joe: Rise of the Cobra, blockbuster o speciální jednotce vojáků, jež bojuje se superpadouchy, kteří chtějí ovládnout svět.
Film inspirovaný figurkami firmy Hasbro, který představuje službu vlasti jako akční odvaz a výlet do zábavního parku, si připsal 22,5 milionu, a celkem mu tak američtí teenageři (respektive, především kluci) odevzdali za deset dní 99,8 milionu dolarů.
Na třetím místě je opět premiéra a opět sci-fi, tentokrát romantická. Film The Time Traveler's Wife s Rachel McAdamsovou a Ericem Banou získal 19,2 milionu a spolu s Districtem 9 tak pomohl udržet tržby z kin, které jinak v srpnu začínají klesat, protože většina letních hitů už je vystřílených.
Hlavní hrdina snímku pracuje v Chicagu jako knihovník, má sympatickou manželku a také gen, který ho občas a mimovolně „přesune" jinam v čase. Kvůli své ženě je rozhodnutý, že tuto schopnost ovládne - a to, co si dřív užíval jako svou výjimečnost, se tak mění v noční můru.
Na rozdíl od Districtu ovšem recenzenti adaptaci celosvětově úspěšného sci-fi románu od Audrey Niffeneggeové neocenili. V narážce na titul Žena cestovatele časem ji překřtili na mrhání časem, vhodné prý leda na obskurní kabelovky pro osamělá srdce. Právě osamělá srdce mu nicméně mohu přes nevlídné recenze zajistit dostatek divaček.
Syrovost, napětí, dynamika
Námětem vítězného Districtu 9 je fiktivní situace z alternativní historie, kdy do JAR před 28 lety přiletí mimozemšťané v kosmické lodi, ale neprovedou útok. Coby uprchlíci a poslední zástupci svého druhu se jen koncentrují v uprchlickém táboře. Lidé ovšem začnou toužit po mimozemských technologiích a zbraních.
Člen speciální jednotky MNU (Multi-National United) Wikus van der Merwe se přitom omylem nakazí v mimozemské biotechnologické laboratoři a jeho DNA začne mutovat. Sám na vlastní kůži pozná, jaké je to být mimozemšťanem.
Je zjevné, že příběh si pohrává s dějinnými paralelami k bývalému rasistickému režimu, který panoval v JAR mezi léty 1848 až 1994. Třicetiletý režisér Neill Blomkamp napsal scénář právě na základě svých zkušeností z dětství a vyprávění svých příbuzných.
Původní premisu a fantaskní paralelu použil už ve svém krátkém, šestiminutovém snímku Alive in Joburg z roku 2005. I v něm kombinoval pseudo-dokumentaristický styl s precizními počítačovými efekty.
Snímek nevypadal jako nic, co by vzniklo v Hollywoodu, jeho špinavá syrovost a zároveň bublající napětí a akční dynamika vycházela překvapivě z dřívějších prací na výrobě inter k počítačovým hrám; asi nejvíc Blomkampa proslavilo intro k úspěšnému HALO.
Hollywood projevil zájem i o celovečerní adaptaci HALO a počítalo se předběžně, že by Blomkamp film režíroval. Chtělo to jenom jeden testovací projekt, než mu bude svěřena velkorozpočtová produkce. A tím se stal právě District 9, který producentsky zaštítil Peter Jackson, autor Pána Prstenů a King-Konga.
Jackson Blomkampovi nechal víceméně úplnou volnost, a vznikl tak film, který by běžně v Hollywoodu neprošel. Zábavné žánry se totiž příliš často nemíchají s kriticko-politickou výpovědí. John O´Ehley ze Sci-Fi Movie Page popsal District 9 výstižně jako "explozivní mix mezi Lebkouny a Black Hawk Down".
Pouze pro lidi
Na snímek bylo potenciální publikum laděno pomocí různých mystifikačních plakátů vylepovaných v amerických ulicích, které vydělovaly čtvrtě "pouze pro lidi" a vyzývaly občany, aby hlásili pohyb mimozemšťanů, kteří se pohybují bez povolení mezi lidmi.
Významnou úlohu v propagaci sehrály internetové stránky, které jakoby potvrzovaly, že opravdu existuje hlídaná oblast District 9, úřad MNU či výzkumné centrum zaměřené na poznatky o mimozemšťanech, a také že existuje guerillová stránka, která vyvrací lži, které šíří MNU (viz zde: www.d-9.com/, www.multinationalunited.com, www.mnuspreadslies.com, www.mathsfromouterspace.com).
Z dosavadních 70 recenzí evidovaných v databázi Rottentomatoes.com jich je přes 90 procent kladných a průměrné hodnocení se vyšplhalo na 7, 8 bodu z deseti, což je u přísných amerických kritiků velmi vysoké číslo.
Lisa Schwarzbauová z Entertainment Weekly napsala, že "District 9 potvrzuje, že ve vesmíru letních filmů existuje i inteligentní mimozemský život".
Podle Sary Vilkomersonové z New York Observer je "District 9 nejvíce vzrušující sci-fi film, jaký přišel v posledních letech, rozhodně nejnapínavější film léta a dost možná nejlepší film tohoto roku".
V podobném duchu se nesou i ostatní recenze, překvapené tím, že se nevylučuje zábava a přemýšlivost.
Jednou z výjimek byl známý a velmi ostrý kritik Armond White z New York Press. Podle něj film nezodpovědně nakládá s rasistickými paralelami a historii spíše zamlžuje. Kombinace stylu nezávislé Záhady Blair Witch a velkorozpočtového Dne Nezávislosti spolu se spielbergovskými motivy podle něj vede k tomu, že film selhává v tom něco vážného sdělit.
White, sám Afroameričan, je citlivý i na rasimus naruby a tvrdí, že právě k němu District 9 směřuje v tom, jak zobrazuje přímo vztah černých Afričanů a bělochů. Film má podle něj jen "juvenilní intelektuální úroveň" a v zásadě jde o "odpadní fantazii".
