Děj se odehrává v Rusku roku 2016. Olga od svých čtyř let dostávala každý rok od babičky k narozeninám dopis od zesnulé matky. Během posledního půlroku svého života jich matka napsala čtyřiadvacet, aby Olga měla ke každým narozeninám jeden až do svých 28 let.
Nyní se Olga tohoto věku dožila. "Oslava narozenin skončila předevčírem, kocovina trvá, ale Olju čeká ještě otevřít poslední dopis," stojí v anotaci.
Podle režiséra Tomáše Soldána vypráví Máma o vyrovnávání se s minulosti, což je současné a univerzální téma. "Je to příběh snahy udělat krok na podlaze pokryté troudem a sazemi. To vše, v uvozovkách, s jedním z lepších ruských měst za zdí, tedy s toxickým prostředím, ve kterém žijí lidé navzdory. Přeznívá to do současnosti až mrazivě, člověk se vlastně nechce vžívat do kůže hlavní hrdinky. Přesto ji hladově touží pozorovat i kvůli dokumentárnímu jazyku, kterým hra rezonuje už od první rozhlasové nahrávky," míní režisér.
Součástí představení bude hudba skladatele Jana Šikla, zčásti improvizovaná. Terezu Dočkalovou na jevišti doprovází jen Rosalie Malinská, která reprezentuje Oljin vnitřní svět.
Devětatřicetiletá autorka hry Esther Bol žila do konce února 2022 v Petrohradě, kde tvořila pod jménem Asja Vološina. Po zahájení invaze na Ukrajinu opustila vlast a změnila si jméno na znamení nemožnosti návratu. Pro pražskou inscenaci nyní napsala aktualizační dovětek, který pro ni byl podmínkou uvedení Mámy.
"Moje hry a moje jméno jsou v Rusku zakázány kvůli mému proukrajinskému postoji. Jsem tam teď prokletá," říká v interview na webu divadla autorka, jež vystudovala divadelní vědu a tvůrčí psaní v Petrohradě, stejně jako moskevský institut žurnalistiky a literární tvorby. Její hru Člověk z ryby dříve nastudovalo i prestižní Moskevské umělecké divadlo, jiná její dramata byla přeložena do francouzštiny, polštiny, němčiny či španělštiny.
Měsíc po začátku války však dramatička na svůj facebookový profil napsala vzkaz: "Milovala jsem svou zemi do 24. února 2022 a snažila se sebe i ji omlouvat. Ale dnešní Rusko je zemí vrahů. Žádné odstíny už nejsou." Od té doby její jméno doma zmizelo z divadelních plakátů i programů.
V rozhovoru mimo jiné líčí, jak si po začátku invaze s hrůzou uvědomila, že doma mohla předtím dělat relativně moderní a provokativní divadlo. "Protože jim vyhovovalo jako zástěrka, jako paraván, alibi. Sloužili jsme jako paraván a to je strašné," říká s poukazem na současný ruský režim.
V interview rovněž vyslovuje přesvědčení, že by evropské úřady měly postupovat razantněji vůči Rusům v Evropě, kteří s válkou souhlasí. "Vidím řadu lidí, kteří žijí v Evropě a podporují Putina. Podle mě je to hrozné a nemělo by to tak být," myslí si. "V Rusku každý den v televizi říkají, že Evropa je nepřítel a jak by bylo skvělé na ni konečně zaútočit. Je to sice demagogie, ale přesto. Mně se zdá, že úřady by měly být přísnější vůči těm, kteří podporují nepřítele, žijí-li zde, a možná pohostinnější vůči těm, kteří vše opustili a odešli a kteří sdílejí evropské hodnoty," vzkazuje Esther Bol.
Čeští diváci už se mohli s jejím dílem setkat v roce 2022, kdy Mámu zdramatizoval Český rozhlas Vltava právě v podání Terezy Dočkalové. Předloni pak pražské divadlo MeetFactory uspořádalo scénické čtení autorčiny hry Crime. Ta zachycuje psychické rozpoložení Rusů, kteří nesouhlasí s válkou. Veškerý výtěžek ze vstupného tehdy smíchovská scéna poslala na podporu bojující Ukrajiny, také v tomto projektu účinkovala Dočkalová.
Video: Lidé, kteří zůstávají v Rusku, musí podat svědectví
