Podobnými slovy zahájil principál Divadelní společnosti kandidátů učitelství z Prahy Budeč Doktor Miloš Sládek hru z Podkrkonoší: Komedie o Heleně, dceři císaře tureckého. Divadelní hra byla zpracována z knížky lidového čtení počátkem 19. století anonymním autorem. Jedná se o reprezentativní lidovou hru oné doby, vyjadřující se jinými prostředky a jazykem, než jsme zvyklí na dnešním divadle. Vlastenecký spolek divadelníků se pokusil zpracoval hru autenticky a budiž jim za to věnována naše pozornost. Jde vskutku o herectví s protaženými a zvýrazněnými gesty, patetickým jazykem, přehráváním, reprezentováním jistých lidských typů, které jsou stejné už po staletí.

"Jen žádnou psychologii!"

Na první pohled se divák setkává se zcela jinou performancí než psychologickou. Studenti - vedeni režisérem - vnitřně velmi přesně pochopili principy herectví té doby, i to, že lidské typy se nemění, a proto je komedie, která vlastně komedií není, zrcadlem, jež odráží naše skutky, a klade divákovi 19. století podobně jako nám stejné nadčasové otázky po hodnotách.

Nebyly to jen knížky lidového čtení, které motivovaly autora ke Komedii o Heleně, ale také lidové hry o sv. Dorotě a sv. Jenovéfě, renesanční novely nebo tradiční vyprávění z arabského světa. Proto opus nese kromě zábavné funkce i funkci poučnou a informační. Hlavním tématem je, podobně jako v jiných lidových hrách oné doby, putování mladé dívky Heleny (Lucie Peisertová), která byla vypuzena z domu a sama putuje světem, odolává nebezpečí, její víra a "ctnosti" jsou pokoušeny mnohými zkouškami, až nakonec dojde pomoci v daleké zemi, kde vládnou jiné zvyky i náboženství. Tam téměř nachází svoje štěstí.

Celý život před zraky diváků

Diváci mohou sledovat, jak hrdinka prožije značnou část svého života na jevišti. Až ve stáří dojde uklidnění a šťastného shledání s těmi, které ji osud odebral nebo kteří byli příčinou jejího neštěstí. Řád je znovu nastolen a divák poučen a pobaven hází mince do klobouku ochotnickým hercům z podkrkonoší. Natolik je silná iluze vyvolaná představením.

"Je to hra o lidských ctnostech a neřestech na pomezí barokní zbožnosti a moderního divadla, divadelní kus spojující naivitu a rafinovanost, prostotu a vznešenost, troskotání a vítězství," napsal její režisér Miloš Sládek.

Představení sklidilo ovace již při své premiéře, kdy ji shlédli i přední z českých bohemistů z filosofické fakulty UK. Úspěch zaznamenali i na divadelním festivalu Semilský Paroháč, který se konal na konci října.

Nejspíše poslední představení se uskuteční na Dobešce, stálé scéně Divadla Sklep ve čtvrtek 3.11. od 19hod.