Divadelní tipy - Jestli se vám z toho odéru páté cenové, který se šíří českým veřejným prostorem, dělá mdlo, můžete najít záchranu v prostředí a ve společnosti pražské kavárny – této pohříchu kriminalizované skupiny lidí, která byla za časů ne tak dávných oficiálními představiteli státu s upřímnou úctou přezdívána elitou národa.
Díky pražské kavárně bude v prosinci uvedeno mimo jiné několik skvělých divadelních premiér, ze kterých vybíráme ty nejvíc intelektuální.
Ariane Mnouchkinová: 1789 aneb Dokonalé štěstí
Kulturním fajnšmekrům asi nemusíme Ariane Mnouchkinovou blíže představovat. Tato všestranná divadelní osobnost, zakladatelka Théâtre du Soleil, divadelní vizionářka a vůbec první držitelka prestižní Evropské divadelní ceny se již za svého života nesmazatelně zapsala do divadelní historie.
Její přínos pro divadlo a specifickou stylizaci se rozhodli uctít i v pražském Národním divadle uvedením jejího textu 1789. Ten pojednává o francouzské revoluci, přezdívané matkou všech revolucí. Dramaturgicky je tak premiéra 1789 i příspěvkem na téma politických převratů, kterému se Národní divadlo v letošním roce věnuje na počest 25 let naší svobody. Text vznikl v průběhu kolektivních improvizací pod vedením Ariane Mnouchkinové a ukazuje především lidský rozměr těchto událostí.
Pro tuto inscenaci se Národní divadlo rozhodlo spojit síly s brněnským Divadlem Husa na provázku. Diváci tedy uvidí také herce tohoto výjimečného ansámblu v režii jeho šéfa Vladimíra Morávka.
Premiéra 4. a 5. prosince 2014 v Národním divadle v Praze
Daniil Charms: Báby
Mladá režisérka Anna Petrželková a dramaturgyně Dora Viceníková, umělecká šéfka Divadla Na zábradlí, si pro svou nejnovější inscenaci zvolily texty Daniila Charmse, mistra černé grotesky a absurdity. Tento enfant terrible ruské literatury, pronásledován a vězněn komunistickou mocí, čelil své kruté realitě ještě krutějším humorem.
Můžeme se tedy těšit na scénickou koláž plnou cynizmu, šílenosti, surrealistických výletů za hranice našeho chápání, ale i bystrých glos na nadčasová témata lidské krutosti.
Charmsovo obludárium v Divadle Na zábradlí herecky ztvární skvělý soubor, kterému je žánr černé grotesky navíc velice blízký. A to vše pod taktovkou režisérky, která dokáže pokaždé překvapit neobvyklou a originální stylizací.
Premiéra 12. prosince 2014 v Divadle Na zábradlí
Lucie Trmíková: Mlčky křičet
Podobně dekadentní tón bude mít i premiéra režiséra Jana Nebeského, který ve Studiu hrdinů uvede dramatický text své nejbližší spolupracovnice, herečky a scenáristky Lucie Trmíkové. Jejich společné projekty se vyznačují hlubokým intelektuálním rozměrem, bohatou aluzivností a intertextuálními hříčkami, ale i specifickou divadelností, která překračuje hranice tradičně vnímaného divadla.
Repertoár Studia hrdinů má hned několik biografických inscenací, ve kterých nalezneme nečekané portréty bizarních osobností. Inscenace Mlčky křičet navazuje na tuto dramaturgickou linii, konec-konců, Nebeský s Trmíkovou zde už uvedli inscenaci Pomocník Walser, rovněž jakýsi groteskní portrét zneuznaného spisovatele.
Tentokrát je zaujala osobnost neméně zvláštní - Simone Weilová, francouzská filosofka, anarchistka a odborářka mnohých tváří, která se zapojila do španělské občanské války. Po onemocnění tuberkulózou se v exilu odmítla léčit a jíst, chtěla se podílet na utrpení Francouzů. Herecky příběh ztvární mimo dalších Lucie Trmíková a Saša Rašilov, taktéž stálý spolupracovník Jana Nebeského.
Premiéra 15. prosince 2014 ve Studiu hrdinů
