reklama
 
 

Recenze: Marek Daniel hraje v Ungeltu stand-up komika, který se zaprodá vidině slávy

21. 12. 2018 14:00
Repertoárová novinka pražského Divadla Ungelt kombinuje tradiční divadelní tvar s výstupy ze stand-up komedie. Nad průměr ji povyšuje výkon Marka Daniela v ústřední roli umělce, jenž se zaprodává vidině masového úspěchu.

Komorní hra sedmapadesátiletého irského dramatika Owena McCaffertyho nazvaná Jak zabít komika je vlastně dosti přímočará, nekomplikovaná moralita. Brilantní bavič Steve se stane štvancem vlastní kariéry a v honbě za popularitou ztratí nejen lásku partnerky, ale nakonec i sebe a svou jedinečnost.

Jak je pro komorní dispozici Ungeltu typické, i tato inscenace v režii Martiny Krátké se docela dobře obejde bez zvláštních jevištních efektů a naplno dává vyznít hereckému projevu. V tomto případě tedy především Marku Danielovi, dnes tolik viditelnému díky seriálu o lobbistovi Tondovi Blaníkovi.

Na jevišti v roli ostříleného stand-up matadora Stevea ho poprvé vidíme při jedné z mnoha štací, v zákulisí otřískaného venkovského sálu, kde vede rozhovor s chápavou i zdravě jízlivou partnerkou a manažerkou v podání Kristýny Frejové. Unavený Steve s nezbytnou lahví tvrdého alkoholu v ruce se dožaduje jejích kritických postřehů i povzbuzení. Zároveň prozrazuje, co je jeho profesním snem: nalézt velkého agenta, jenž mu otevře dveře k úspěchu a penězům. Dobře vystavěný dialog v podání Frejové a Daniela srší humorem a je prosycen vtipnými glosami na tělo.

Poté následují strhující monology adresované divákům v sále Ungeltu. Jasný vrchol dvouhodinové inscenace. Marek Daniel zúročuje letité zkušenosti s žánrem stand-up promluv, jejichž cílem je okamžitě oslovit, zaujmout a hlavně rozesmát. Z hercových úst se valí gejzíry jedovatých postřehů, dokonale ovládá řeč těla a mimiky. Do nepřetržitého proudu invektiv na adresu politiků prosakují vtipy i sebeironické osobní komentáře, ale Steve střílí také do vlastních řad, když demaskuje klišé uměleckého světa, přetvářku a falešnou hru na dobročinnost.

Inscenátoři neopomněli příležitost zaostřit na české poměry. Nejsou sice nijak originální, ale ke cti jim slouží, že netlačí na pilu a veškeré antibabišovské či antizemanovské narážky dávkují s nadhledem a mírou. Je zajímavé sledovat, s jakou bravurou se Marek Daniel pohybuje v těch pasážích, kdy na ostří nože balancuje mezi předepsanou rolí irského komika a okamžiky, kdy promlouvá "sám za sebe".

A pak do hry nečekaně vstoupí třetí postava. Sebevědomý a nekompromisní agent v přesné interpretaci Ladislava Hampla (alternuje ho Václav Vašák). Tvrdý, protřelý suverén ve světě showbusinessu oslní hrdinu a získá ho na svou stranu. Marné jsou protesty Johnstonovy partnerky, která s neklamnou intuicí vytuší rizika ďábelského závazku. Hypnotizovaný Steve jako by ztratil vůli. Oslněn vidinou velkých sálů a televizních přenosů, podepisuje kontrakt - a padá do osidel agentovy manipulace.

Ve druhé části komediální inscenace začíná těžknout. Pod taktovkou manažera a v zájmu masové popularity stand-upová hvězda Johnston odkládá politickou údernost, sklouzává k opakování bezzubých vtipů a lascivních dvojsmyslů. Jeho cesta za slávou musí být zákonitě vykoupena ztrátou osobitosti a originálního humoru. Schematicky konstruovaný příběh nejdříve ze scény vyhání jedinou ženskou postavu, a poté se stává již jen snadno předvídatelným obrazem lidského pádu.

Owen McCafferty: Jak zabít komika

Režie: Martina Krátká
Divadlo Ungelt, Praha, premiéra 18. prosince, nejbližší reprízy 21. a 22. prosince a dále 9., 10., 13., 15., 17. a 23. ledna

Jenže jakmile hra příliš zvážní, ztrácí na přesvědčivosti. Zkratkovitě nahozený děj nedává šanci k hlubší herecké kresbě a režisérka neumí zamaskovat handicap textu. Naopak ho ještě podtrhne. Třeba když pro zobrazení ubíjejícího stereotypu Johnstonových one-man-show nechá jeho představitele, aby se nenápaditě točil v kruhu a do omrzení opakoval pointu jedné rozvleklé anekdoty.

Bez ohledu na herecký vklad Marka Daniela i jeho kolegů tedy novinka Ungeltu nepřináší tak jednoznačný zážitek, jaký v první části večera slibovala. Přesto je dokladem zajímavého dramaturgického hledání nových cest a témat, které by oblíbenou pražskou scénu měly posunout blíž k současnosti.

autor: Saša Hrbotický | 21. 12. 2018 14:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama