Forsythe vyniká například permanentní prací s pažemi, které se povětšinou rychle a razantně zařezávají do prostoru. V jeho programu A Quiet Evening of Dance, kterým tuto sobotu v Hudebním divadle Karlín vyvrcholila podzimní část festivalu Tanec Praha, tento typický znak zdůrazňovaly barevně výrazné, dlouhé rukavice.
První část sestává ze čtyř izolovaných duetů a sól. Zvukovou kulisu vytvářejí pouze místy slyšitelné nádechy a výdechy tanečníků, sotva znatelný zpěv ptáků či krátce znějící tichá skladba modernisty Mortona Feldmana.
Divák se musí navázat výhradně na pohybový tok vynikajících tanečníků, což bez berličky výrazné hudby v pozadí může být výzvou k udržení pozornosti. Je však na co se dívat. Pohyb plyne přirozeně, a přesto chvílemi překvapivě do všech směrů, končetiny tanečníků razantně atakují prostor, aby se záhy schovaly v nečekaných rotacích.
Některé výstupy začínají nečekaně bez přípravy a stejně tak zanikají, jindy se pozvolna rozvíjí jedno pohybové schéma rytmizované dechem tanečníků.
Po ztišené první polovině přichází na řadu choreografie Seventeen / Twenty One. Tady už zní hudba Jeana-Philippa Rameaua z 18. století a jeviště zaplavuje série převážně rozverných výstupů, mísících nejrůznější taneční inspirace.
Typické virtuózní baletní prvky s oblibou cituje hlavně drobný tanečník Roderick George, zatímco urostlý Rauf Yasit, přezdívaný RubberLegz, udivuje hiphopovými triky, kdy bryskně zamotává nohy do gordických uzlů, aby je záhy se stejnou samozřejmostí rozplétal.
Právě jeho výstupy sklízely u pražského publika největší ohlas. Míra invence se však v jednotlivých výstupech lišila, zjevně i pod vlivem rozdílného autorského vkladu účinkujících.
I přes jisté ztišení, které avizoval název inscenace, šlo o večer nabitý energií, bezbřehými a často jen marnotratně načrtávanými pohybovými nápady. Na publikum ale zjevně zapůsobil a na konci představení zvedl ze sedadel některé diváky.
Ti čeští se s Forsytheovou prací setkávají už 21 let od chvíle, kdy s trojicí jeho děl na Tanci Praha hostoval Frankfurtský balet. Předloni zase Brno uvedlo Maďarský národní balet s Forsytheovou inscenací The Vertiginous Thrill of Exactitude.
Zkušenost s choreografovým originálním tanečním slovníkem mají i zdejší tanečníci: v roce 2012 pražské Národní divadlo nastudovalo jeho In The Middle Somewhat Elevated a na letošní říjen týž soubor připravuje The Second Detail.
Tanec
William Forsythe: A Quiet Evening of Dance
(Pořádal festival Tanec Praha)
Hudební divadlo Karlín, Praha, 11. září.
