Hra rakouského dramatika Arthura Schnitzlera Duše krajina širá odhaluje pravý obraz společnosti na konci 19. století, v době tzv. fin de siécle.
Arthur Schnitzler, stejně jako norský dramatik Henrik Ibsen, zatřásl jedním z pilířů tehdejšího světa - institucí manželství. To se stalo už jen zástěrkou milostným dobrodružstvím. Na první pohled nekonfliktní atmosféra bavící se vídeňské společnosti ukrývá za klidnou tváří svět zachvácený chaosem. Čas plyne v lehkomyslném rytmu valčíku, topí se v tenisových turnajích a tlachání o vztazích. Žádný dramatický konflikt, jen pod povrchem cosi kvasí.
Šaramantní továrník Hofreiter (David Prachař) střídá milenky rychleji než ponožky. Dobývá je se stejnou důkladností, s jakou zdolává horské štíty. Neprožívá lásku, jen ji konzumuje. Je strháván prudkou vášní, která stejně rychle začíná, jako končí. Jeho manželství s Genií (Sabina Králová) se zdá být rozumnou dohodou dvou tolerantních partnerů. Vše do chvíle, kdy jeden z rodinných přátel spáchá sebevraždu.
Pod pokličkou
Schnitzlerova hra nakukuje i pod pokličku dalších vztahů, které mají stejný problém jako manželé Hofreiterovi. Jedni řeší milostné avantýry dramatickým rozchodem, jiní se konfliktu vyhnou a "uleví" si nenápadným, o to zákeřnějším podrazem.
Přes tři hodiny trvající inscenace režiséra Ivana Rajmonta střídá lehce plynoucí scény s těžkými, dušezpytnými analýzami. Odráží se to i v hudbě. Bezstarostný valčík střídá monotónní klavír. Pateticky předpovídá tragické vyústění příběhu, které se dnes jeví mírně řečeno přitažené za vlasy. Uvěřitelné je především díky výkonu Davida Prachaře. Jeho Hofreiter je cynicky chladný, z gest i hlasu doslova srší arogance. Mráz v zádech budí racionalita, s níž vysvětluje (nikoliv ospravedlňuje!) i spáchanou vraždu.
"Máme dobrou vůli udělat si v sobě pořádek, ale pořádek je něco umělého. Přirozený je chaos," říká jedna z postav hry. Inscenace Ivana Rajmonta má dobrou vůli nahlédnout do neklidného lidského srdce, ale během úsilí proniknout do širé krajiny lidské duše občas na cestě ztratí
Národní divadlo Praha (Stavovské divadlo); Arthur Schnitzler: Duše krajina širá, režie: Ivan Rajmont, scéna: Jozef Ciller, kostýmy: Peter Čanecký, hudba: Petr Kofroň; Premiéra 17. a 18. 11 2005
