Spejblova loutka slaví 100 let, desku pokřtil Orozovič alespoň na Facebooku

ČTK ČTK
13. 4. 2020 19:57
Člen činohry Národního divadla v Praze Igor Orozovič v neděli na Facebooku pokřtil desku nazvanou Ať žije Spejbl!, vydanou ke 100. narozeninám slavné loutky. Ta vznikla v plzeňské dílně řezbáře Karla Noska, jenž ji vytvořil dle návrhu Josefa Skupy načrtnutého na balicím papíru. Nosek na loutce pracoval od prosince 1919 do konce ledna 1920.
Obal alba Ať žije Spejbl!, které vydal Supraphon.
Obal alba Ať žije Spejbl!, které vydal Supraphon. | Foto: Supraphon

Kvůli opatřením proti šíření koronaviru byl křest alba původně zrušen, nakonec se uskutečnil prostřednictvím Facebooku pražského Divadla Spejbla a Hurvínka.

"Odsunutí křtu mě dost mrzí, protože já jsem ta generace, která na Spejblovi a Hurvínkovi vyrostla. Je to až taková nezdravá závislost," řekl na úvod Igor Orozovič, načež na kameru ukázal tři malé postavičky Spejbla. Herec též pro tuto příležitost složil a u klavíru zazpíval písničku Mám doma tři Spejbly.

"Pan Spejbl je dojat a nadšen stejně tak jako my," dodala současná ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Výběrová nahrávka Ať žije Spejbl!, kterou vydal Supraphon, navazuje na alba Ať žije Mánička! z roku 2018 a čtyři roky staré Ať žije Hurvínek!. Na nové desce se Spejbl představuje v podání zakladatele divadla Josefa Skupy i jeho žáka Miloše Kirschnera. Současný interpret Spejbla a Hurvínka Martin Klásek kromě hraných scének přidává novou nahrávku.

Album obsahuje i Kirschnerův monolog O lásce z roku 1980, který poprvé vychází v češtině.

Spejblovy 100. narozeniny by Divadlo Spejbla a Hurvínka chtělo připomenout ještě říjnovou premiérou hry Hotel Spejbl. Představení pro dospělé diváky vychází z původního projektu textaře Robina Krále a hudebníka Jana Lstibůrka Blázinec z roku 2012, který mapuje psychické poruchy.

Datum Spejblova divadelního debutu není přesně známo. Stalo se tak ale někdy na podzim 1920 v Řemeslnické besedě v Plzni. Spejbl tehdy vystoupil jako partner oblíbeného plzeňského Kašpárka v přídavku dětského představení. Později synovec řezbáře Noska Gustav vyřezal další postavičky, a to Hurvínka a Máničku. Na začátku 70. let minulého století přibyla do loutkové rodinky paní Kateřina alias Bábinka. Podle návrhu Zdeňka Juřeny ji vyřezal Ivan Moravec.

Sté výročí Spejbla loni v sadovém okruhu v Plzni připomněla venkovní výstava nazvaná 36 500 dní Josefa Spejbla na divadelní scéně.

Spejblův vzestup nebyl snadný. Jeho vzhled prý vyvolával rozpaky a diváci měli nejraději scény, ve kterých dostával na frak. Dlouho také nemohl najít partnera. Až do roku 1926, kdy vznikla loutka jeho syna Hurvínka, vystupoval Spejbl s Kašpárkem či Švejkem.

 

Právě se děje

Další zprávy