Premiéra se uskutečnila tento pátek ve Veřejném sále Hraničář, který slaví desáté výročí od znovuotevření. Nejbližší reprízy následují 6. a 14. října.
"Hra vznikla z potřeby vyjádřit se k mé vlastní osobní zkušenosti s očekáváním prvního otcovství. Vyjádřit se z pohledu muže k této problematice, která je podle mého pocitu nahlížena častěji z pohledu ženy," říká Adam Ernest. Společným zážitkem nastávajících otců je podle něj pobyt ve společnosti těhotné partnerky. "Otázky vždy směřují na to, jak se má žena, jak to prožívá, jak to zvládá, muž jen přihlíží, dělá garde," zmiňuje Ernest.
Představení se ptá, zda mají muži právo mít strach z rodičovství. "Je to intenzivně groteskní výpověď o různých podobách sobectví a bunkrech, do nichž se schováváme sami před sebou. O snaze být dokonalým otcem a těžce skrývané nejistotě. O nárocích, které na budoucí rodiče klade současná společnost a o možnosti selhat. O jednom výbuchu," uvádí anotace inscenace, v níž vystupují pouze dvě postavy.
Muže hraje Andrea Uhlík Berecková. "Je to moje výborná kamarádka, s níž jsem osobně věci řešil a prožíval. Navíc je typově extrémně na tu roli vhodná. Nedovedu si představit, že by to byl někdo jiný," vysvětluje režisér Ernest. Uklízečku pak ztvárnila Nataša Gáčová. "Hrály spolu v mnoha věcech v úzkém páru a hezky jim to dohromady funguje," dodává režisér.
Scéna je jednoduchá, působí tísnivě a sterilně. Na pozadí se promítá. Hlavní postava tančí a do toho hraje hudba. "Je to vlastně takový koncert na uvolnění, oslavíte společně něco, s čím byste se za normálních okolností spíš schovávali doma," míní dramaturgyně Kateřina Součková. Projekce podtrhávají dynamiku a místy posouvají příběh, emoce přispívá vytvořit hudba. Zkomponovali ji Viktor Ori a Antonín Kropáček, který představení doprovází přímo na scéně. Novinka vznikla v koprodukci Činoherního studia a festivalu Kult.
