"Krkavci jsou jedni z nejinteligentnějších a zároveň nejplašších tvorů v naší přírodě," říká Lukáš. "Mají neuvěřitelně pestrý hlasový repertoár a nahlédnout zblízka do jejich života je vždycky lákavé. Když se mi naskytla příležitost, využil jsem ji a zdokumentoval jejich krvavou hostinu."
Rumburaci na Šumavě
Původně chtěl natáčet jelení říji, ale když ho ve vytipované lokalitě zaujalo hlasité krákání, změnil plány. Jenže natočit tak plaché ptáky nebylo snadné - zbudoval si opodál provizorní kryt a nechal na něj ptáky do západu slunce zvykat. Ale krkavce neošálil, přestože se na místo vydal před rozedněním, v naprosté tmě a husté mlze.
"Vedl mě k tomu zážitek z loňského jara, kdy se mi tímto způsobem opravdu podařilo krkouny natočit. Tehdy to ovšem byli nezkušení teenageři, kteří sotva opustili hnízdo, a šumavským štamgastům se vůbec nemohli rovnat."
S prvními slunečními paprsky krkavci sice opravdu dorazili, ale na zem ke zdechlině se neodvážili.
"Mořské orly, kteří přiletěli hodinu poté a dost možná by byli o něco tolerantnější, krkavci pro změnu ze scény vyhnali neznámo kam. Brzy jsem tedy pochopil, že za těchto okolností mi pšenka nepokvete a svou přítomností akorát zdržuju přírodní procesy."
Ke slovu tak přišla fotopast, na kterou si ptáci nakonec zvykli a nechali se při hodování natočit - byť s obrazově méně kvalitním výsledkem. Autentické záběry z naprosté blízkosti ale berou dech.
Když píše scénář příroda
Lukáše to do přírody a ke zvířatům táhlo už od malička. "Ve třinácti jsem dostal od dědečka svoji první kameru - bylo hned jasné, co s ní budu zaznamenávat. Natáčení divokých zvířat se už tehdy stalo pevnou součástí mého života," vzpomíná.
Z koníčku se v běhu let zrodil profesionální kameraman přírody. Natáčení ale pro něj není jen práce - zejména přes sociální sítě ukazuje krásy i problémy české přírody a snaží se lidi motivovat k její ochraně.
Ačkoliv se často mluví o Šumavě jako o té pravé české divočině, Lukáš natáčí především v okolí svého domova na jižní Moravě, kde je podle něj největší biodiverzita v republice. "Většinou mi stačí motat se s kamerou v okruhu sta kilometrů od bydliště."
Občas natáčení přinese i adrenalinový zážitek. "Když zatroubí rozlícený jelen jen několik metrů před kamerou, je v člověku kolikrát malá dušička."
V paměti mu ale utkvěla i jeho loňská výprava k nocovišti luňáků červených - kriticky ohrožených dravců, jejichž populace se u nás jen postupně obnovuje.
"Vidět přes sto nádherných dravců, jak se navečer slétají ke společnému nocování, to byla opravdová nádhera. Něco takového ani já nevidím každý den."
Lukáš Pich – kameraman přírody
"Jsem pečlivý pozorovatel s kamerou v ruce, toulám se českou přírodou a natáčím divoká zvířata. Občas si vymyslím konkrétní cíl, jindy jdu jen tak za nosem a točím, co potkám. Víc než slepování celovečerních filmů mě baví lidem pravidelně dávkovat drobné zážitky z divočiny, kterou máme všichni za humny. Zdánlivě nedosažitelní tvorové z televizních dokumentů totiž nejsou jen přeludy, jsou to naši sympatičtí sousedé. A já vám je chci postupně všechny ukázat, abyste je měli rádi stejně jako já."
https://www.facebook.com/lukaspichvideo
https://www.youtube.com/@lukaspichkameraman
