Kidmanová si vezme Rotha. Budou slavný monacký pár

Kultura Kultura
16. 8. 2012 13:13
Životopisné drama Grace of Monaco nás zavede do šestého roku soužití knížete Rainera a Grace Kelly.
Nicole Kidman si zahrála hned ve dvou ostře sledovaných filmech - v Hemingway and Gellhorn a The Paperboy
Nicole Kidman si zahrála hned ve dvou ostře sledovaných filmech - v Hemingway and Gellhorn a The Paperboy | Foto: Reuters

Praha - Filmová verze slavného manželského páru je obsazena. K „princezně Kelly" v podání Nicole Kidman nyní do chystaného životopisného filmu přibyl představitel jejího manžela, monackého knížete Rainera III. Bude jím jednapadesátiletý britský herec Tim Roth, kterého si můžeme pamatovat z filmů jako např. Rob Roy, Burtonova remaku Planety opic nebo dramatu Funny Games USA. Chystaný životopisný snímek Grace of Monaco režiséra Oliviera Dahana (Edith Piaf, Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy) se dostane na filmová plátna v roce 2014.

Biografické drama se má odehrávat mezi prosincem 1961 a říjnem 1962, kdy Kellyová už měla Oscara za Děvče z venkova (1954) a již šest let byla monackou kněžnou a také matkou dvou dětí.

Foto: Aktuálně.cz

Sám princ Rainier se narodil 31. května 1923 a knížectví vládl od roku 1949 až do své smrti 6. dubna 2005. Do historie monackého knížectví se zapsal jako významný reformátor, jenž radikálně posunul ekonomiku své země, která byla před jeho nástupem na trůn silně závislá na hazardu.

Zároveň probíhá jednání se čtyřiasedmdesátiletým Frankem Langellou (Diary of Mad Housewife, The Wrath of God, Zabijte krále, Duel Frost/Nixon) o roli kněze a poradce knížecího páru.

Práce na filmu mají ve Francii začít letos na podzim.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy