V Národním technickém muzeu v Praze probíhá až do září pozoruhodná výstava Fenomén Favorit, která popisuje historii kol této značky a úspěchy, kterých na nich čeští cyklisté dosáhli. 

Ředitel Muzea dopravy NTM Arnošt Nezmeškal v doprovodné brožuře upozornil na jeden méně známý příběh z dob minulého režimu. Odehrál se v roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu.

Bicykly pro české cyklisty na tuto olympiádu chystal legendární mechanik a stavitel kol František Babický. Veškerý materiál poslal na místo ve třech velkých bednách. 

V Montrealu si reprezentace pronajala dvě suterénní místnosti jako dílny. Babický do nich chtěl přivezený materiál nastěhovat. Menší kumbálek byl volný, jenže větší místnost ne. "V Montrealu už úřadovali naši funkcionáři a zjistili, že k dispozici mají jen malou a vzdálenou kancelář, zatímco cyklisté mají dvě místnosti na výhodném místě," popisuje v brožuře Arnošt Nezmeškal.

Funkcionáři byli přesvědčeni o tom, že cyklisté se ve skutečnosti bez větší místnosti obejdou, a naskládali tam propagační materiály, brožury o Československu, a dokonce i basy s pivem, píše Nezmeškal. "Velká bedna se 44 vypletenými koly do rámů, s náhradními díly, galuskami a výbavou zůstala venku na chodníku. Pro své rozměry by se do malé dílny vůbec nedala vnést, v druhé místnosti nebylo kvůli brožurám, letákům a obrázkům k hnutí."

Broužra pak cituje přímo Františka Babického: "Nejméně třikrát jsem naše činovníky žádal, aby tam alespoň udělali místo. Přišli cyklisti, s nimiž jsme bednu snesli až před dveře, ale pokaždé nás vyhnali. Já byl jen mechanik, zatímco oni plnili státně propagační funkci."

Související

Fenomén Favorit v obrazech. Příběh kol, která byla tak vzácná, že je nešlo sehnat

57 fotografií

Bedny tedy zůstaly na ulici. Další den však čekal Babického šok: "Pohlédnu tím směrem a ztuhnu. Před barákem ohromný kuka vůz s velkou plošinou vzadu. Černí kluci na ni hází obaly, jako poslední moji bednu. Já zařvu, oni spouští hydraulický lis. Já běžím, v rukách kufry s vercajkem, kluci na mě hledí, lis tlačí bednu do útrob vozu, já řvu a bez nadsázky letím, šermuju rukama, trvá to věčnost, řidič konečně zastaví pomalu jedoucí vůz, ale lis dál tlačí bednu do ložného prostoru, křičím STOP, STOP, slyším skřípání, praskání a vrzání, pak všechno utichne."

Zapletená kola pro dráhaře i silničáře byla nenávratně ztracena. Šéf olympijské vesnice pak situace litoval, ale jednoznačně prohlásil, že vina byla na straně Čechoslováků. On sice vydal příkaz uklidit vše z chodníků, ale bedny tam neměly co dělat. 

Kola, která doma týdny v klidu chystal, musel František Babický nahradit tím, co se narychlo podařilo sehnat, podotýká Nezmeškal. "Jezdci byli samozřejmě otrávení, do jednoho se postavili za Babického, ale co to bylo platné. Na téhle olympiádě zhubl patnáct kilo," vysvětluje.

Slovák Anton Tkáč přesto přivezl z Montrealu zlatou medaili. Ve sprintu porazil desetinásobného mistra světa Morelona. "Tkáč tehdy nejel na Favoritu, měl sprintérský speciál Massi. Babický mu pro kolo vypletl dva ráfky, které na místě sehnal, protože originální vzaly ve slisované bedně zasvé," píše Nezmeškal v brožuře. 

O problematické situaci se tehdy samozřejmě veřejně nemluvilo ani nepsalo v novinách. 

O výstavě 

Název: Fenomén Favorit
Kde: Národní technické muzeum Praha
Kdy: do 30. září 2018
Otevírací doba a další informace: www.ntm.cz/muzeum