Jiří Macháček: Hrát v televizních podmínkách bych nechtěl

Zdenka Tomis Zdenka Tomis
10. 11. 2014 7:30
Rozhovor s Jiřím Macháčkem o jeho novém filmu Pohádkář, hubnutí, lásce k práci i hraní v televizních seriálech.
Jiří Macháček
Jiří Macháček | Foto: Profimedia.cz

Praha - Herec Jiří Macháček prozradil těsně před oficiální premiérou filmu Pohádkář, že letos si žije svůj pracovní sen. Aby také ne, když se při natáčení znovu sešel nejen s Annou Geislerovou, ale také s topmodelkou Evou Herzigovou.

Aktuálně.cz: Už když jsem viděla trailer k filmu, problesklo mi hlavou: Teda ten se má, že může sahat na zadek Evy Herzigové. Tak mi, prosím, řekněte, jaké to bylo?

Jiří Macháček: Tak snažil jsem se dělat svou práci. Samozřejmě podle pokynů režiséra. Aby byl spokojen. Ostatně to mám ve smlouvě, že. Ale kromě toho to byl úžasný zážitek.

Trailer k filmu Pohádkář režiséra Vladimíra Michálka | Video: Falcon

A.cz: Zatímco s Evou jste se seznámil až při natáčení, tak s Annou Geislerovou se znáte spoustu let a sešli jste se ve filmu už poněkolikáté. Co jste se za tu dobu od sebe naučili a jak se váš herecký vztah změnil?

Vznikl vztah, který bych nazval bratr a sestra. To, že se s někým znáte už dlouho, je velká výhoda. Víte, co od něj můžete čekat, poznáte, kdy potřebuje pomoct, a naopak víte, v čem může pomoct vám. Jsou to ale tak jemné nepopsatelné věci... Je to třeba o timingu. Cítíte, že pro toho druhého bude lepší udělat to takhle, tak to tak uděláte.

A.cz: Je mnohem těžší hrát naopak s někým, s kým se vidíte poprvé? Navíc Eva je neherečka…

Ona to zase není taková neherečka, jak se říká. Pro mě to bylo velké překvapení, protože ona v podstatě herečka je, jen podle svého pohledu nemá tolik osahané řemeslo. Ale je schopná vstoupit do role a je schopná pravdivého prožitku. Není tam záběr, kde byste jí nevěřila. Navíc je to skvělá kolegyně a ten vztah, který já mám s Aňou, velmi rychle pochopila, a dokonce jsem měl chvílemi pocit, že už se známe podobně dlouho. A navíc - kromě toho, že je to světová topmodelka, je to taky bezvadná holka z Litvínova. Já jsem z Litoměřic, takže ty naše kořeny od sebe nejsou zase tak daleko.

A.cz: Kvůli roli v Pohádkáři jste prý zhubl 15 kilogramů. Jak?

Zhubl jsem, ale patnáct kilo to nebylo. Bohužel jsem zjistil, že bez cvičení to vážně nejde, takže jsem chodil do posilovny na speciální trénink, na který mimochodem chodí i režisér Vladimír Michálek a Mariana Kroftová.

A.cz: A hodláte si postavu udržet?

Kdybyste mi nabídla film, ve kterém bych měl ztloustnout zpátky, tak bych ho asi odmítl. Protože z toho pak bolí záda, když člověk musí nosit to břicho.

A.cz: V Česku to asi nefunguje jako v Hollywoodu, kde vám tvůrci proplatí i čas a náklady, které jste hubnutím do role vynaložili. Nefrustruje vás to občas?

Vůbec ne. Já pořád považuju za úspěch, že se u nás dělají filmy, které stojí za to vidět v kině. Doufám, že to ještě chvíli vydrží a lidi budou ještě chvíli do kina chodit. Dělat tuhle práci v televizních podmínkách bych nechtěl. Neměl bych z toho to potěšení.

A.cz: Jestli narážíte na televizní seriály, tak ty jsou ale přece čím dál kvalitnější.

Jsou, to je pravda.

A.cz: Ale pořád ne dost pro Jiřího Macháčka?

Hmm. Vím, že to zní pyšně, ale pořád je to pro mě takový svátek. Většinou stihnu natočit jen jeden film za rok a někdy ani to ne. Tak doufám, že budu mít možnost takhle ještě pokračovat.

Jiří Macháček
Autor fotografie: Falcon/Pohádkář

Jiří Macháček

  • Narodil se 6. 7. 1966 v Litoměřicích.
  • Studoval Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově a zároveň Ježkovu konzervatoř.
  • Zahrál si ve více než 20 filmech.
  • Za vedlejší roli ve filmu Samotáři získal Českého lva, za Horem pádem byl opět nominován.
  • Jeho zatím poslední film Pohádkář (režie Vladimír Michálek) měl premiéru 6. listopadu.

A.cz: Teď jste točil hned dva filmy najednou, dokončoval jste desku MIG 21. Potřebujete mít pořád hodně práce, anebo se to prostě tak přihodilo?

Už v únoru jsem cítil, že letošek bude hodně nabitý, ale říkal jsem si, že to do toho prosince budu muset nějak vydržet. Takže workoholik nejsem, spíš se ty projekty zrovna takhle sešly. Zároveň musím říct, že všechno, co jsem letos dělal, je můj splněný sen. Dělal jsem, co jsem si vždycky přál, a ve své práci jsem šťastný a v podstatě ji nechápu ani jako práci. Živím se docela dobře svým koníčkem.

A.cz: Vy vždycky říkáte, že vás hudba i film baví nastejno, že ani jedno nepřevyšuje nad druhým. Dokážete si představit, že byste třeba kvůli času jedno z toho nedělal?

Dokážu si představit, že bych nedělal vůbec nic (směje se). Ale pořád radši dělám, že mě to baví. Navíc pořád se při tom člověk něco dozvídá. O sobě, o lidech…

A.cz: Co jste se o sobě v poslední době dozvěděl?

Dozvěděl jsem se, že mám fyzické i psychické limity. Stalo se mi, že jsem byl natolik vyčerpaný, že jsem přemýšlel, jestli má vůbec smysl nějakou věc dodělat. Ale když ji máte rozdělanou, tak asi v půlce neskončíte. A také jsem zjistil, že člověk má v každém případě myslet pozitivně.

 

Právě se děje

Další zprávy