Za předčasné úmrtí nemůže jen nezdravé jídlo, ale hlavně nutriční hodnoty, které lidé nepřijímají tak, jak by měli. Špatný jídelníček fakticky znamená, že člověk omezí příjem některých hodnot a navýší přísun druhých. Jíst jen ovoce a zeleninu bez bílkovin a sacharidů je stejný hazard se životem jako konzumace cukrů a jednoduchých tuků, tvrdí studie.
Důsledkem špatné diety jsou nejčastěji mrtvice, infarkt, cukrovka či rakovina. Lepší jídelníček a přísun tekutin by podle studie předešly přibližně jedné z pěti předčasných smrtí po celém světě, celkem vědci mluví až o 11 milionech lidí ročně.
Lidé by měli do svých jídelníčků zařadit hlavně zdravé suroviny, jako je tomu ve středomořské kuchyni, která obsahuje kromě ryb i zeleninu a dostatek ovoce. Nejméně úmrtí na podvýživu a nadváhu vědci zaznamenali v Izraeli, Francii, Španělsku a Japonsku, na opačné straně žebříčku jsou Amerika a Uzbekistán.
Žádná národní kuchyně není zcela optimální, upozorňují vědci. Problémy nastávají hlavně v zemích, kde je častější konzumace masa a jednoduchých tuků. Složení surovin by si člověk měl vypočítat tak, aby jedl zhruba 2500 kalorií denně.
Jídelníček budoucnosti (zdravé stravování) by se měl podle vědců skládat hlavně z oříšků, zeleniny a luštěnin. Rafinované cukry nahradí ovoce a javorový sirup. Mezi nejzdravější zeleninu pak podle odborníků patří brokolice, špenát a celer.
Změna ve stravování a odklon od masa by zmírnily i klimatické změny planety, krávy jsou například největším producentem skleníkových plynů. Vědci vypočítali, že omezí-li každý člověk na planetě přísun hovězího jen na sedm až 12 gramů denně (steak měsíčně), zabrání tím oteplování Země.
Nezdravá posedlost zdravou výživou (ortorexie) však může vést i k poruchám příjmu potravy. "V posledních letech vychází studie, které ukazují, že až čtvrtina poruch příjmu potravy, hlavně anorexie, vzniká v souvislosti s ortorexií," tvrdí lékařka Hana Papežová. V Česku se ročně léčí s poruchami příjmu potravy asi 4000 lidí, nemocných je ale víc.
