Praha – Němečtí vědci z Institutu Maxe Plancka v Lipsku zkoumali DNA, ze které chtěli přijít na rozmnožovací zvyky lidí. Novou metodou výzkumu pak zjistili, že ženy mají větší podíl na genofondu populace než muži.
V čele s biologickým antropologem Markem Stonekingem pracovali na vzorcích DNA z 623 mužů z 51 populací z celého světa. Porovnávali mužský zděděný chromozom Y a mitochondriální DNA, kterou matka předává svým dětem.
Z výzkumu vyplynulo hned několik faktů. Ženy se v první řadě stávaly daleko častěji matkami než muži otci. To si vědci vysvětlují fenoménem mnohoženství, kdy si jeden muž mohl dovolit hned několik manželek, se kterými zplodil více potomků. Na druhou stranu si například chudší muži nemohli dovolit žádnou manželku.
Ženy se také více stěhovaly
Další zvláštností byly genetické rozdíly mezi populacemi, a to i v oblastním měřítku. Ženy se totiž údajně stěhovaly za svými manželi, čímž šířily svou mitochondriální DNA a stíraly genetickou variabilitu mezi lidmi. Muži naopak častěji žili stále na jednom místě a jejich geny byly stejné v každé generaci.
Podle Stonekinga, který svou studii vydal v online časopise Investigative Genetics, může společnost mít stejné množství žen i mužů, přesto ženy budou těmi, které dají vzniknout vícero dalším životům než muži. Do budoucna také doufá, že nový pohled na DNA odhalí další aspekty lidského života v historii.
