World Press Photo 2022: Poprvé v historii vyhrál snímek, na kterém není člověk

World Press Photo 2022: Poprvé v historii vyhrál snímek, na kterém není člověk
Světový vítěz World Press Photo 2022 a držitel titulu za fotosérii roku: Matthew Abbott (National Geographic / Panos Pictures): Když ohně zachraňují před požárem. Domorodí Australané záměrně vypalují půdu metodou známou jako "cool burning", při níž se oheň pohybuje pomalu a spaluje pouze podrost. Brání tak vzniku velkých požárů. Nawarddekenové to tak dělají již desítky tisíc let.
Matthew Abbott (National Geographic / Panos Pictures): Když ohně zachraňují před požárem. (Ukázka z vítězného souboru)
Světový vítěz World Press Photo 2022 a držitel titulu za dlouhodobý projekt: Lalo de Almeida (pro Folha de São Paulo / Panos Pictures): Amazonská dystopie. Amazonský deštný prales je ve velkém ohrožení, protože odlesňování, těžba, rozvoj infrastruktury a využívání přírodních zdrojů nabírají na síle.
Isadora Romerová: La Sangre Es Una Semilla. (Ukázka z vítězného souboru - snímek vystřižený z videa)
Foto: Amber Bracken (pro New York Times), World Press Photo 2022
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
7. 4. 2022 12:00
Letošní ročník World Press Photo mění historii této prestižní fotožurnalistické soutěže, která se píše už od roku 1955. Na vítězném snímku kanadské fotografky Amber Brackenové totiž vůbec poprvé není zachycen člověk. Její fotografie zobrazuje vzpomínku na děti původních obyvatel, které zemřely v internátní asimilační škole Kamloops Indian Residential v uplynulém století.

Novinkou letošního ročníku bylo také to, že oproti těm předchozím porota nejprve vyhlásila takzvané regionální vítěze z jednotlivých kontinentů. Z nich pak zvolila světové vítěze, kteří byli oznámeni 7. dubna. Držitelka ocenění za fotografii roku 2022 Amber Brackenová byla vítězkou pro Severní a Střední Ameriku.

Snímek roku zachycuje šaty zavěšené na křížích podél silnice - připomínají děti, které v minulosti zemřely ve škole Kamloops Indian Residential v kanadské Britské Kolumbii. Jednalo se o instituci, jejímž cílem byla v uplynulém století asimilace domorodých dětí. Snímek vznikl poté, co bylo objeveno až 215 neoznačených hrobů.

"Je to obraz, který se vám vryje do paměti. V této fotografii jsem téměř slyšela ticho. Je to pokojný okamžik globálního zúčtování s historií kolonizace nejen v Kanadě, ale na celém světě," uvedla předsedkyně poroty Rena Effendiová.

Fotografka Amber Brackenová je teprve pátou ženou, která od roku 1955 získala na World Press Photo titul za fotografii roku. Před ní to byly Françoise Demulderová (1977), Dayna Smithová (1999), Lara Jo Reganová (2001) a Jodi Bieberová (2010). Na přehled všech vítězů v historii se můžete podívat zde.

Držitelem světového titulu za fotopříběh roku se stal Matthew Abbott z Austrálie, který nafotografoval reportáž o domorodých Australanech, kteří brání vypuknutí velkých požárů buše starobylou metodou řízeného vypalování podrostu. 

Ocenění za dlouhodobý projekt získal brazilský fotograf Lalo de Almeida za sérii Amazonská dystopie. Popisuje v ní mizení amazonského pralesa a problémy, které s tím souvisí.

Zcela novou kategorii Open format vyhrála Isadora Romerová z Ekvádoru. Její soubor nazvaný La Sangre Es Una Semilla je video složené z fotografií a  upozorňuje na nucenou migraci, kolonizaci a následnou ztrátu znalostí, které měly předchozí generace. Při cestě do vesnice jejích předků zkoumá vzpomínky tamních lidí a dozvídá se více o historii své rodiny.

Převratný ročník World Press Photo 2022

Pětašedesátý ročník prestižní fotožurnalistické soutěže přinesl opravdovou revoluci. Fotografové se museli rozloučit s mnoha různými kategoriemi, jako byly například Aktualita, Problémy dnešní doby, Reportáž, Příroda, Portrét nebo Sport. Zůstaly jim k dispozici jen čtyři: Jednotlivý snímek, Série, Dlouhodobý projekt a takzvaný Open format.

Právě poslední zmíněná kategorie přináší do World Press Photo nebývalou změnu, protože umožňuje manipulaci s obrazem, což bylo doposud nepřípustné. Spadají do ní projekty využívající různé formáty - například polyptychy, snímky s vícenásobnou expozicí, fotografické koláže, a dokonce i interaktivní dokumenty a krátká videa. 

Nově se také hledal celkový vítěz. Porota nejprve určila regionální vítěze z Afriky, Asie, Evropy, Severní a Střední Ameriky, z Jižní Ameriky a z jihovýchodní Asie a Oceánie. Ve druhém kole z nich porotci vybrali světové vítěze, kteří byli vyhlášeni 7. dubna

"Potřebovali jsme se na soutěž podívat z jiného úhlu - změnit formát jejího uspořádání a způsob hodnocení, abychom zlepšili zastoupení regionů, které byly v našich soutěžích historicky málo vidět. Nový model by měl poskytnout platformu, kde je možné slyšet mnohost hlasů, abychom se stali organizací, která dobře odráží celý náš svět," řekla ředitelka soutěže Anna Lena Mehrová. Letos se do soutěže přihlásilo 4066 fotografů s celkem 64 823 snímky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ledecká je popáté Královnou bílé stopy

Trojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká je popáté Královnou bílé stopy. Vyhrála i hodnocení obou svých sportů, tedy alpského lyžování a snowboardingu. Na trůnu vystřídala snowboardcrossařku Evu Samkovou, která o vrchol olympijské sezony přišla poté, co si v prosinci zlomila obě nohy u kotníků. Naopak Ledecká v Pekingu vyhrála paralelní obří slalom na snowboardu a přidala ke dvěma zlatým olympijským medailím z Pchjongčchangu další triumf.

Ledecká na ZOH útočila na medaile i na lyžích. V kombinaci skončila čtvrtá, v superobřím slalomu pátá a ve sjezdu ji jen hrubá chyba srazila až na 27. příčku. Na stupně vítězů se mezi lyžařkami dostala v závodech Světového poháru. Při únorových sjezdech v Crans Montaně byla první a druhá, v lednu obsadila třetí příčku při sjezdu v Cortině d'Ampezzo. Třetí místo jí patřilo i v celkovém hodnocení sjezdu ve Světovém poháru.

Aktualizováno před 1 hodinou

Německo a Francie oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy