Historky o fotografech a fotografiích bavily Jiřího Koliše (*1953) už v době, kdy jako kluk pomáhal tátovi v improvizované temné komoře doma v koupelně. Zůstalo to tak, i když už byl známým fotoreportérem a špičkovým sportovním fotografem. Před několika lety se rozhodl, že by si všechny ty příběhy a osudy zasloužily knihu.
Jeho cílem nebylo napsat vědecké pojednání, ale spíše zaznamenat historky, které si mezi sebou vyprávějí sami fotografové. Prostě takové Staré pověsti fotografické. I to však vyžadovalo stovky hodin strávených studiem pramenů a bádáním v archivech či v depozitářích. Teď je kniha hotová. Přesněji řečeno, je to soubor tří knih, které obsahují přes třicet fotografických pověstí na více než šesti stech stranách, který nese název Staré pověsti fotografické.
"Dopsal jsem monografii o Františku Fridrichovi (český fotograf a vydavatel z druhé poloviny 19. století - pozn. red.) a najednou jsem cítil trochu prázdno. Vzpomněl jsem si na ty spousty příběhů, historek a pověstí, které jsem o fotografech a fotografiích slyšel a četl," vysvětluje Jiří Koliš. Při zkoumání pramenů navíc narazil na to, že i řada seriózních historických publikací obsahuje nepřesnosti a nesmysly, které se v nich stále opakují, a rozhodl se, že na ně upozorní.
Startuje série podcastů. První díl vypráví o tom, co se stalo s Čapkovou Dášeňkou:
Některé z příběhů zahrnutých v knize jsme vybrali pro čtyřdílnou sérii podcastů, kde si s Jiřím Kolišem vyprávíme třeba o tom, jak skončila Čapkova Dášeňka (hrdinka jeho fotografické knihy o štěněti foxteriéra).
Zabýváme se také tím, jak astronautovi Michaelu Collinsovi během mise Gemini X uletěl fotoaparát do vesmíru. Probereme podivuhodný osud slavného fotografa Eadwearda Muybridge z dob Divokého západu, který zastřelil milence své ženy, a soud ho přesto osvobodil. A budeme si také povídat o nesmyslech, které se tradují - třeba o první fotografii potápěče pod mořskou hladinou.
To vše je jen malým zlomkem z mnoha zajímavých příběhů v knize - přibližme si proto ještě některé další. Třeba ten, který zmiňujeme v titulku článku.
Jak devět fotografií ohrozilo mravnost Pražanů
Už jsme zde jmenovali českého fotografa Františka Fridricha. I jemu je v knize Staré pověsti fotografické věnována jedna kapitola. Píše se v ní o tom, jak v Praze v roce 1856 zorganizoval výstavu stereoskopických fotografií.
Uspořádal ji na Václavském náměstí, v tehdejším hotelu U Arcivévody Štěpána. Snímky nabízely prostorový vjem a prohlížely se přes speciální kukátko. Většinou šlo o záběry krajin a architektury, ale výstava měla i oddělenou část přístupnou jen dospělým mužům. Bylo tam devět fotografických aktů, které Fridrich získal z Paříže. Nezapsal je ovšem na seznam vystavených děl, který schvalovaly úřady. A to se ukázalo jako problém.
Už po třech dnech se v hotelu objevil tajný policista v civilu a zabavil akty i s jedním kukátkem. Krátce nato policie přikázala Fridrichovi zavřít výstavu, hrozilo mu odebrání koncese na výrobu stereofotografií, a dostupné dokumenty hovoří dokonce i o zadržovací vazbě na 48 hodin.
Fridrich si ve spolupráci s právníkem písemně stěžoval přímo na policejním ředitelství. "Fotografie (akty - pozn. red.) nebyly veřejně předváděné, ukazovaly se jen za zástěnou a po předchozí domluvě osobám dospělým a pouze mužům, což tedy nelze v žádném případě považovat za veřejné vystavování a ohrožení něčí mravnosti," píše se ve stížnosti, která také zdůrazňuje, že na žádném snímku nebylo zobrazeno pohlaví ani žádné nemravné polohy.
Záběry měly podle Fridricha sloužit "k hlubšímu uměleckému studiu". Se stížností sice uspěl, ale po zabavených fotografiích nahých žen se slehla zem. Už je nikdy nedostal zpět.
Podcast Staré pověsti fotografické
Podcast se jmenuje podle stejnojmenné trojdílné knihy Jiřího Koliše. Právě on je naším hostem, se kterým budeme probírat tyto příběhy:
- 1. díl: Jak dopadla Dášeňka, štěně z knihy Karla Čapka
- 2. díl: O prvních fotkách z vesmíru
- 3. díl: Příběh slavného fotografa Muybridge, který zabil milence své ženy
- 4. díl: O Mýtech kolem první podmořské fotografie potápěče
A ještě jedna historka: o hejnu potrefených hus
Některé pověsti v Kolišově knize v sobě skrývají i drobnější doprovodné minipříběhy. Jeden, pocházející z roku 1868, je okouzlující: "V tom roce žalovalo pražského fotografa Antonína Žáka hned vícero dam. Cítily se být poškozeny ve věci cti. On totiž ve výloze svého fotografického ateliéru na Václavském náměstí vystavil velkou fotografii hejna dvaceti husí. A každá z nich nesla nalepený portrét jedné dámy. Takto upravená fotografie pochopitelně vzbudila velkou pozornost Pražanů," začíná příběh.
"Dámy se spojily a zažalovaly fotografa Žáka pro urážku na cti. Jenže se poněkud přepočítaly. Ten pan fotograf to měl dobře vymyšlené. Šlo sice opravdu o jeho zákaznice, leč fotografův pomocník pod přísahou dosvědčil, že jedna každá z dam svůj portrét odmítla převzít a zaplatit z důvodu, že si není na snímku podobná! Soud sice fotografovi Žákovi nařídil fotografickou koláž z výkladu odstranit, ale jinak ho viny zcela zprostil," píše se v knize.
I historická pojednání je třeba číst kriticky
Přestože trilogie Staré pověsti fotografické není vědeckou publikací a chce především přinést zajímavé příběhy spojené s fotografy a fotografií, upozorňuje v ní Jiří Koliš i na jednu důležitou věc: Při studiu jakýchkoliv pramenů je stále nutné zachovat si kritické myšlení.
Mnoho seriózních publikací z historie fotografie totiž opakuje fakta uvedená v těch předchozích, a tak se stává, že se opakovaně objevují informace, které nemohou odpovídat pravdě. Jedním z mnoha případů je podle Koliše třeba popis toho, jak laborant v přehřáté sušičce zničil snímky válečného reportéra Roberta Capy z vylodění v Normandii za 2. světové války. "Každý fotograf, který někdy vyvolával film, ví, že tak, jak se to v knihách popisuje, se to prostě stát nemohlo," říká a ve svých Starých fotografických pověstech podrobně vysvětluje proč.
Stejně tak se opakovaly nesmyslné informace o první podvodní fotografii potápěče, kterou pořídil Francouz Louis Bouton na konci 19. století. Koliš, který má sám zkušenosti s potápěním, v knize vysvětluje, že kdyby se popisovaný ponor měl odehrát tak, jak se o něm psávalo, potápěč by ho stěží mohl přežít.
"Narážíme na základní pravdy, o kterých se nepochybuje, přestože by se mělo. Ve skutečnosti to totiž neplatí a všechno muselo být jinak," říká Jiří Koliš a podotýká: "Je potřeba si uvědomit, že podobné obecně přijímané omyly se nevyskytují jen v historii fotografie, ale i v mnoha jiných oborech."
Jiří Koliš: Staré pověsti fotografické I až III
Trilogie, celkem přes než 600 stran textu shrnujících formou samostatných "pověstí" zajímavé příběhy z historie fotografie. Vydalo nakladatelství Petit - Jiří Koliš v roce 2023. Trilogie vyšla v malém nákladu a není v běžné knižní distribuci. Prodává se pouze jako celek a je dostupná zde: (skolachuze.cz/index.php?produkt=493)
