(4. díl seriálu) - Aktuálně.cz po oznámení nominací přineslo základní přehled fotografů, kteří budou letos bojovat o ceny World Press Photo v jednotlivých kategoriích. V několika dalších dílech seriálu přinášíme také bližší pohled na jednotlivé kategorie, a to především se zaměřením na nominované série snímků, jejichž ukázky se do úvodního přehledu nevešly. V tomto díle se věnujeme kategorii Portrét. Nominováni jsou:
Tatsiana Tkačovová (Bělorusko) - Mezi právem a hanbou
Běloruské zákony umožňují potrat do 12 týdnů od početí a za jistých medicínských a sociálních okolností až do 28 týdnů. "Tím se řadí k nejliberálnějším v Evropě," vysvětluje fotografka Tatsiana Tkačovová. "Ale nehledě na to znamená potrat pro mnoho běloruských žen naprosté tabu. Mnoho z nich není vůbec ochotno přiznat, že ho podstoupily."
Podle fotografky Tkačovové bývá v Bělorusku rozhodnutí podstoupit tento zákrok často doprovázeno silným pocitem hanby.
"V mém projektu vyprávějí své příběhy ženy, které se musely rozhodnout, zda na potrat půjdou. Jejich důvody byly různé. Od zasažení radioaktivním zářením po havárii Černobylu přes sexuální zneužití až po strach z chudoby či obavy z toho, jak by obstály jako matky samoživitelky. Bylo to pro ně velmi složité, a proto na snímcích nejsou vidět jejich tváře," uvádí fotografka.
Adam Ferguson (Austrálie) - Pronásledovaní
Když se takzvaný Islámský stát stáhl z okupovaných území kolem iráckého města Mosul, dočkaly se osvobození tisíce lidí, které ozbrojenci drželi v zajetí. Mnozí z nich byli nejrůznějším způsobem traumatizovaní. Fotograf Adam Ferguson se do oblasti vydal portrétovat tyto bývalé zajatce, pocházející ve velké míře z jezídské komunity.
"Vyznavači Islámského státu považují jezídy za uctívače Satana. Když islamističtí ozbrojenci obsadili starobylá jezídská území, zmasakrovali zhruba pět tisíc tamních mužů. Ženy a dívky byly uvrženy do sexuálního otroctví a z chlapců se snažili vycvičit dětské vojáky. Ti, kterým se podařilo utéci, skončili v uprchlických táborech," konstatuje fotograf.
Tadas Kazakevičius (Litva) - Mezi dvěma břehy
Kurská kosa je 98 kilometrů dlouhý výběžek pevniny, který odděluje Kurský záliv od Baltského moře. Část leží v ruské Kaliningradské oblasti, část patří Litvě. Tamní písečné duny patří k nejvyšším v Evropě a po staletí přitahují nejrůznější umělce. "Svými snímky chci říci, že prostor byste měli slyšet, cítit a vstřebávat všemi možnými smysly, protože jen zrak nestačí. Portrétovaní lidé si sami vybrali místo, kde chtějí být fotografováni, a zavřeli oči, aby zvýraznili své propojení s krajinou," konstatuje Kazakevičius.
