Londýn - Jezte ryby alespoň třikrát týdně, radí lékaři. Poptávka po zdravé stravě, a tedy i po rybách, se v Evropě každým rokem zvyšuje. Ceny stoupají, v evropských vodách už ale nelze lovit víc.
Evropa se stala největším odbytištěm ryb na světě, píše deník New York Times.
Jenže na tom vydělávají hlavně novodobí piráti.
Hrozí vyhynutí vzácných druhů
Takřka polovina ryb prodaných v Evropě pochází z moří v blízkosti břehů nejchudších zemí. Nevydělávají na tom Afričané, ale dobře organizované skupiny, které tvoří Číňané či Evropané.
Loví bez licencí a nedodržují kvóty ani jakékoliv jiné předpisy. Pašeráci často využívají malé, méně hlídané přístavy nebo přesunou svůj náklad přímo na moři na lodě, které potřebná povolení mají.
Hrozí, že porušování pravidel rybolovu zapříčiní vyhynutí některých druhů mořských tvorů. Piráti používají velké sítě, do kterých chytají hejna ryb. Neprodejné tvory vyhodí mrtvé do moře.
Miliarda eur z nelegálního obchodu
Pirátská plavidla jsou schopna nalovit obrovské množství ryb. Evropská komise odhaduje, že se na trhu Evropské unie ročně točí více než miliarda eur, které pocházejí z nelegálního obchodu s rybami.
Organizace Greenpeace odhaduje, že v roce 2001 brázdilo oceány nejméně 1.300 pirátských rybářských lodí. Podle mezinárodních organizací je nelegálně nalovena až pětina celosvětové produkce ryb.
Pro pašeráky jsou ryby čím dál výnosnějším zbožím. Mořští tvorové jsou v současnosti nejvíce obchodovanou zvířecí komoditou na Zemi.
Každý rok se ve světě prodá zhruba 100 milionů tun ryb v ceně čtrnácti miliard eur. Spotřeba ryb na evropských trzích stoupá, proto se například v Británii zvedla cena treskovitých ryb za poslední čtyři roky pětinásobně.
Z jednoho z nejběžnějších britských jídel, takzvaných "fish and chips", se tak pomalu stává drahá pochoutka pro gurmány.
Boj s piráty selhává
Oblíbenou pirátskou lokalitou je například okolí Kanárských ostrovů a marockých břehů. Nelegálně se však loví i v Evropě.
"Například v Baltském moři je 40 procent ulovených treskovitých ryb ilegálních," cituje deník New York Times mluvčí komisaře EU pro námořní záležitosti a rybolov Mireille Thom. Pytlácké flotily drancují zejména moře u států, které mají nejméně financí k hlídání svých vod.
Opatření zamezující pirátství zatím nepřinášejí dostatečný efekt. Jakmile se na některou oblast mezinárodní organizace zaměří, pašeráci se přesunují jinam.
Podle mezinárodního práva je za nelegální aktivity odpovědná země, kde je plavidlo registrováno. Mnoho pirátských lodí však pluje pod vlajkami vzdálených zemí. Zůstávají roky na moři, mění posádky i náklad.
Některé lodě mění každý týden své jméno.
Rybolov v oceánech se snaží hlídat mezinárodní organizace. Když před rokem kontrolovaly více než sto plavidel u břehů Guineje, zjistily, že více než polovina z nich rybařila nelegálně.
EU chystá opatření
Experti na námořní dopravu tvrdí, že je nutné zrušit systém národních vlajek a zavést přísné kontroly v kritických oblastech, jako jsou Kanárské ostrovy.
Evropská unie plánuje vznik systému, který by měl pašeráctví ryb alespoň částečně omezit.
Během dvou let mají speciálně vyškolení inspektoři začít v přístavech členských států EU kontrolovat původ všech ryb. Rybáři jim budou muset ukázat náležitá potvrzení a navíc budou úředníci kontrolovat i obsah lodí.
Nový systém už začal omezeně, a poměrně úspěšně, fungovat na severu Evropy - v oblasti Barentsova moře.
K ochraně před novodobými piráty jsou však třeba obrovské finanční prostředky. Pokud se ochráncům přírody nebo evropským úředníkům podaří pirátský rybolov omezit, cena ryb bude dál stoupat.
