reklama
 
 

Čech se vydal na cestu kolem světa. Stopoval letadla boháčů a spal zadarmo v luxusních hotelích

15. 9. 2016
Když mu bylo 24 let, otevřel úspěšné krejčovství pánských obleků. Časopis Forbes ho zařadil mezi třicítku vlivných osobností pod třicet let. Pak se mu nepovedla investice, přišel o 80 procent kapitálu, rozpadlo se mu manželství. Potřeboval udělat čáru za minulostí a vydal se na ojedinělou cestu kolem světa. Dopravoval se a ubytovával zadarmo, přitom používal výhradně luxusní letadla, limuzíny, drahé hotely a byty boháčů. Psal totiž disertační práci o filantropii bohatých. O své cestě teď vydal knihu Jak jsem stopoval letadlo.
Doporučujeme

Jak se stopují luxusní letadla?

Metoda je založená na tom, že vždy jdete od jednoho člověka k druhému prostřednictvím referencí. Čili jediné, co jsem musel udělat, bylo jen přijít za prvním bohatým člověkem a požádat ho, aby mě dohodil někomu dalšímu. Byl to můj kamarád, ve svém Maserati mě dovezl z Brna do Prahy. Člověka, ke kterému mě hodil, jsem poprosil, zda by mě spojil s někým dalším úspěšným a bohatým. Tak to šlo dál a dál. Zhruba nějaký pátý člověk už byl s letadlem. Cílem nebylo stopovat jen letadla. Mým cílem bylo stopovat bohaté a úspěšné lidi. Bohaté nejenom finančně, ale i duševně.

Jak jste přesvědčil bohatého majitele letadla či limuzíny, aby vás vzal s sebou zadarmo? Pomohlo vám, že jste byl úspěšný podnikatel, kterého Forbes zařadil do prestižního žebříčku "třicet pod třicet"? 

Určitě to pomáhalo, věděli, koho si pouštějí domů. Ale největší hodnotou bylo, že jsem se s dotyčným seznámil přes někoho, koho zná. Když si cestovatele předáváte mezi sebou, známý známému, tak nemáte problém. Když někdo stopuje u cesty, je to neznámý člověk. Nevíte, co chce, proč to dělá. Moje úmysly byly transparentní: cestuji z toho a toho důvodu, jde mi o to, abys mě s kýmkoliv spojil a hodil k němu. Může to být ve stejném městě, ale také třeba na jiném kontinentu. Mým cílem bylo napsat disertační práci na téma filantropie bohatých.

Jak vás to napadlo?

Když jsem podnikal, každý týden jsem aspoň jednou jel autem – do Vídně, do Bratislavy, do Itálie. Všichni kolem mě pořád cestují, všichni máme ta velká drahá auta a většinou jsme v nich sami. Tak proč takového stopaře nepřibrat?

Jak se dá spát v pětihvězdičkových hotelech zadarmo?

Například když jsem jel z Indonésie, tak už jsem letadla nestopoval, protože jsem měl již dost materiálu na disertační práci a vracel jsem se zpět do Česka. Ale rozhodil jsem žádost mezi lidi na sociální sítě: Cestuji tak a tak, víte někdo, kde bych mohl takto přespat? Ozvala se mi manažerka pětihvězdičkového hotelu v Dubaji. Říkala: „Máme tu Friends & Family Discount, dvě noci tu můžeš být jen tak, jako náš host.“

A kde jinde jste na své cestě spal?

Buď se jednalo o byty, které si lidé drželi a měli je prázdné, mnoho bohatých má také úplně prázdné domy. Vždy se našlo nějaké ubytování, které se mi hodilo a které bylo volné.

Několikrát jsme tu již zmínili vaši disertační práci o filantropii bohatých. Vaše cesta byla v podstatě praktickou částí této práce. K čemu jste v ní dospěl?

Zajímalo mě, jak bohatí lidé přemýšlí nad tím, jak by mohli ovlivňovat svět kolem sebe. Dospěl jsem k tomu, že s nárůstem peněz a majetku neroste ochota lidí pomáhat ostatním. Filantropie je v nás bez ohledu na to, kolik peněz máme. Ti lidé, kteří patří mezi filantropy, by jimi byli, i kdyby tolik majetku neměli.

Jak se vám dařilo dostávat se k úspěšným lidem, třeba ke známým hollywoodským producentům?

Nesnažil jsem se tlačit na pilu, abych se dostával stále k někomu slavnějšímu a bohatšímu, nechával jsem to na osudu, ať se dostanu k lidem, ke kterým se mám dostat, a naučím se od nich, co se mám naučit.

Co jste se třeba naučil?

Třeba jsem se zcela nečekaně ocitl na tři týdny na Bali a absolvoval jsem tam kurz jógy. Byl to jeden z mých nejsilnějších zážitků.

Jak jste se dostal na Bali?

V Hollywoodu jsem se dostal k hudebnímu producentovi a lektorovi jógy Franku Fitzpatrickovi. Ten mi říkal, že bych měl jet za jeho učitelkou jógy na Bali, že od ní se naučím mnohem více než tady.

Cesty kolem světa máme spjaty se zarostlými dobrodruhy v propoceném tričku, šortkách a s krosnou na zádech. Jak jste cestoval vy?

S kufrem a taškou přes rameno. Měl jsem dva kompletní obleky, kravaty, osm košil a vše, co jsem na ty tři měsíce potřeboval…

Váš cestopis je velmi netradiční. Čtenáři jsou zvyklí očekávat dobrodružství cestovatelů spíše v odlehlých divočinách, kde dotyčný bivakuje a je vydán na pospas zvěři. Dá se zažít opravdové dobrodružství i v luxusních bytech, hotelích a tryskáčích?

Absolutně. Ty zážitky jsou naprosto nepopsatelné. Nahlédl jsem do pozlátkového světa a měl jsem možnost bavit se s lidmi o jejich životních chybách, abych je pak zbytečně neopakoval. Nemusí na mě zrovna útočit medvěd, abych poznal, jak cenný život je. Střetl jsem se s lidmi s neuvěřitelným bohatstvím, od nichž pak slyšíte, že o to v životě vůbec nejde.

Co na vás zanechalo největší dojem?

Tak to byl asi zážitek s psychedelickými houbami na Bali. Byl jsem s čínskou šamankou. Poprvé jsem měl možnost zažít něco takto metafyzického a spirituálního. Zkušenost s psychedeliky v bezpečném prostředí, zodpovědně a s absolutním respektem k přírodě je způsob, který člověku dokáže odpovědět na otázky, na které mu nikdo odpovědět nedokáže. Já jsem vzděláním psycholog a jsem rád, že mohu říct, že nejsou drogy jako drogy a ne všechny by měly být zakázané.

Berete svou cestu jako určitý životní předěl?

Určitě ano. Před touto cestou jsem měl pocit, jako kdybych celý život sbíral puzzle, a ačkoliv už jsem jich měl hodně, nedávaly mně komplexní obrázek. Během cesty jsem měl konečně možnost a čas puzzle poskládat a dát smysl všemu, co se doposud událo.

Jaké jsou vaše další cíle?

V hlavě se mi už rýsuje pár dalších cest.

Opět luxusními letadly?

Nevím, jestli půjde o cestu luxusními letadly, ale určitě zase bude ojedinělá.

Lidi choděj do práce, aby vydělali peníze a koupili si něco, co je vlastně neuspokojuje, chybí v tom radost, tak se nám objevil systém, kde ty peníze nejsou, říká k ekonomice daru filantrop Libor Malý | Video: Daniela Drtinová |  23:44

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama