Canberra – James Harrison prodělal ve 14 letech operaci plic, během které mu zachránila život krevní transfuze. Život mu změnilo 13 litrů krve od neznámých dárců. Rozhodl se proto, že až bude plnoletý, tento čin společnosti oplatí, informovala CNN.
Celých 60 let chodí pravidelně každý týden na odběry. Jako jeden z mála může doopravdy říct, že tím někomu zachránil život. Lékaři totiž našli při testech v jeho krvi vzácnou protilátku, která dokáže zabránit smrti novorozence.
"V Austrálii do roku 1967 umíraly tisíce dětí každý rok a lékaři nevěděli proč," vysvětluje Jemma Falkenmire z australského Červeného kříže. "Ženy prodělaly četné potraty a děti se rodily s poškozením mozku."
Úmrtí novorozenců bylo způsobeno takzvaným Rh faktorem, což je stav, kdy těhotná žena má odlišnou krevní skupinu než její dítě. Matka má v tomto případě Rh negativní a dítě Rh pozitivní zděděnou po otci. Žena začne proto produkovat protilátky, které ničí krevní buňky dítěte. Následuje poškození mozku plodu, nebo dokonce jeho smrt, což se týká až 17 procent žen v Austrálii.
V roce 1960 ale začal Harrison spolupracovat s lékaři, kteří v jeho krvi našli protilátku anti-D. Austrálie tak byla jednou z prvních zemí, která řešila úmrtí novorozenců tímto revolučním způsobem, a Harrison dokázal svou krví zachránit až dva miliony dětí, píše CNN.
Jamesova vzácná krev může souviset s transfuzí v jeho dětství
"Každý sáček krve je vzácný, ale Jamesova krev je obzvláště mimořádná. Každá dávka anti-D protilátky, která byla podána v Austrálii, pochází z jeho krve," řekla Falkenmire.
Lékaři si přesto nejsou jisti, kde se protilátka v jeho krvi vzala. Mají tušení, že za vše může právě transfuze 13 litrů krve, kterou dostal během operace v dětství. Dnes je ale Harrisonovi 78 let a zanedlouho půjde do důchodu a bude nutné najít vhodného dobrovolníka, který bude v nesobeckém darování krve pokračovat.
V Austrálii si Jamese Harrisona váží jako hrdiny. Získal i nejedno ocenění, které si jistě zaslouží s ohledem na to, že patří k těm, kteří při odběrech krve vysloveně trpí. "Dívám se do stropu nebo na sestru, někdy s ní i mluvím, ale nikdy jsem se nepodíval na jehlu, kterou mi vpichují do paže. Nesnesu pohled na krev a někdy nemůžu vydržet ani tu bolest," říká Harrison.
