V České republice má každý anatomický ústav vlastní dárcovský program a ten na 1. LF UK má ve svém registru zhruba šest tisíc potenciálních dárců. Ročně přijme 50 až 60 těl zemřelých, která slouží primárně pro výuku přibližně jednoho tisíce studentů ročně.
Využívají se ale také v rámci postgraduálního studia nebo při specializovaných kurzech. "Účastníci si na nich mohou ověřit svoje znalosti před tím, než je aplikují u skutečných pacientů. Zároveň si rozšiřujeme znalosti i my anatomové," říká přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Ondřej Naňka. Počet těl, která se k nim do ústavu ročně dostanou, by mohl být vyšší, ale snaží se vyjít s tím, co mají. "Usilujeme o co nejúčelnější využití těl dárců. Bez nich by to nešlo," dodává.
Anatomie je podle lékařů samotných jednoduše základ pro úspěšnou klinickou medicínu. S Anatomickým ústavem 1. LF UK v rámci klinicky orientovaného výzkumu spolupracuje více než desítka klinických pracovišť.
Šetrnější pro pacienty
"Možnost pracovat na Anatomickém ústavu, zvlášť pro chirurga hlavy a krku, které jsou anatomicky nejsložitější, je velmi přínosná," říká profesor Jan Plzák, přednosta motolské Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku. "Znalosti se v posledních stoletích změnily. Z makrochirurgů se stali mikrochirurgové. Dnes se umíme podívat do oblastí právě hlavy a krku, do nichž to naši předci nedokázali," dodává docent Martin Chovanec, přednosta Kliniky otorinolaryngologické 3. LF UK a FNKV.
"Před 30 lety se při operacích hlavy musela otevírat lebka ve 40 procentech případů. Díky endoskopickým technikám, kdy se operace provádí přes dutinu nosní, se dneska jedná pouze o jedno procento případů. Je to pro pacienty šetrnější," říká profesor David Netuka, přednosta Neurochirurgická a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN, s tím, že aby se neurochirurgové naučili operovat přes dutinu nosní, vraceli se i na Anatomický ústav a jeho pitevny.
Jedním z témat, na kterém se s Anatomickým ústavem spolupracuje, je nádorová biologie. Cesta k úspěchu vede přes těsnou spolupráci anatomů s genetiky a kliniky. Jejich zjištění mají potenciál, který se dá využít v protinádorové terapii a léčbě autoimunitních onemocnění.
Zlepšení života s inkontinencí
Spolupráce anatomů s kliniky zlepšila život pacientkám s inkontinencí. Ženám, které trpí stresovým únikem moči, je možné pomoci prostřednictvím takzvané inkontinenční pásky. První technika zavedení pásek však v některých případech způsobovala závažné komplikace, jako je silné krvácení, poranění střeva, nebo dokonce úmrtí. Pro snížení rizika komplikací lékaři potřebovali mít přesnou znalost anatomických poměrů.
"Na základě spolupráce s Anatomickým ústavem 1. LF UK jsme prokázali příčinu selhávání pásek a vysvětlili i příčiny komplikací," upozorňuje profesor Jaromír Mašata z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Výsledky společné práce kliniků a anatomů se dostaly do mezinárodních vědeckých časopisů a pomohly tak ke stažení některých typů pásek z trhu.
Náhrada klitorisu
Z další spolupráce anatomů a kliniků vzešel operační postup, který umožňuje bezpečně konstruovat citlivou náhradu klitorisu během změny pohlaví transsexuálů. Podstatnou roli hrály detailní znalosti zohledňující průběh nervů zásobujících žalud penisu, ze kterého se pak chirurgicky vytváří klitoris. Popsání vztahu tohoto nervu ke stydké kosti pomohlo také lépe objasnit vznik útlakového syndromu, který se projevuje bolestmi v oblasti zevního genitálu u cyklistů při nesprávné konstrukci sedla.
"Mrtví učí živé a pomáhají je léčit," shrnuje profesor Jan Bartoníček, přednosta Kliniky ortopedie 1. LF UK a ÚVN. Počet anatomů ale klesá. Společenská a finanční atraktivita oboru není totiž ve srovnání s klinickými obory vysoká. "Nejsme jen učitelé nebo nudní vědci, významně přispíváme i do reálné medicíny," vysvětluje docent Naňka. "Je potřeba soustředit se na financování teoretických a klinických oborů a nedovolit, aby rozdíl byl tak propastný," uzavírá přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK.
