Jak zkrotit jejich osobní ambice a takticky reagovat na vývoj závodu, když i po řádné selekci v pelotonu může o vítězství bojovat několik borců tradiční belgické ekipy? Vždyť stejný trikot oblékají hvězdy jako Boonen, Terpstra, Štybar, na výsluní se tlačí mladíci Trentin, Lampaert a angažmá v Quick-Stepu je snem každého belgického cyklisty.

Dokonalým příkladem, jak Quick-Step odešel s očima pro pláč, je poslední přípravná poloklasika před legendárním Okolo Flander, závod Gent-Wevelgem (jel se v neděli 26. března). Do cíle zbývá 30 km a na čele se do cílového Wevelgemu řítí pětičlenná skupina s Niki Terpstrou, vítězem Paříž-Roubaix 2014. Vysoký Holanďan odmítá střídat s výmluvou přítomnosti dalších týmových kolegů ve skupinách s malou ztrátou na čelní pětku: "Nebudu ti střídat, čekám na ostatní."

Úplně stejně se chová mladý Dán Andersen, čekající na svého lídra ve skupině číslo dvě.

Z pětičlenného úniku se tak stává vlak se třemi lokomotivami a dvěma vagóny. Sagana už vypočítavé chování Terpstry a Andersena nebaví, vlak rozpojuje, a daruje tak vítězství van Avermaetovi.

V cíli padají na adresu Terpstry ostrá slova, ale co mohl dělat? Vždyť se choval profesionálně, tak jak chtěli jeho sportovní ředitelé, kopal za svůj tým a ve finále on i celý tým přišel o možnost 79. ročník prestižního závodu vyhrát.

Téma přetlaku hvězd v Quick-Stepu je na stole každý rok. Po této situaci se opět ptám, jestli to není zbytečné mrhání závodnického talentu a jak dlouho takto mohou tito Galacticos na klasikách fungovat. Na tohle přeci nemáte nervy ani za peníze.

Poznámka redakce: Zdeněk Bakala, který je majitelem stáje Quick-Step, vlastní zároveň vydavatelství Economia, pod nějž patří i Aktuálně.cz.