Po letošních Flandrách jsem poněkud abstraktně poznamenal, že Philippe Gilbert nás svým vskutku jedinečným vítězstvím z 55 km dlouhého samostatného úniku vrací do dob Eddyho Merckxe a dalších velikánů cyklistické historie, kdy se tolik netaktizovalo a vítězství přicházela po odvážných únicích.
Štěpán Straka
- Sportovní komentátor (Eurosport TV)
- Specializuje se na cyklistiku, běh na lyžích, veslování a atletiku.
- Pravidelně přispívá do českých cyklistických časopisů.
- Trojnásobný mistr republiky ve veslování.
Populární "Phil" se však po víkendovém Amstelu do Merckxova klubu jedinečných zapsal reálně a navždy. Potvrzeno statistikou se 34letý Valon stává teprve 3. cyklistou historie, který dokázal vyhrát v jedné sezoně zároveň Flandry, severskou, dlážděnou jednorázovku a Amstel Gold Race, ardenský vrchařský závod s převýšením téměř 4000 m.
Po Merckxovi se takový jedinečný zápis povedl Holanďanovi Janu Raasovi. To se však psal rok 1979! Ve vysoce profesionalizovaném a specializovaném pelotonu současnosti je počin Gilberta vskutku nevídaný a Belgičan tak vytváří novou kategorii univerzálů, cyklistů, kteří dokazují, že cyklistika je jen jedna.
Paradoxní je i fakt, že v dojezdu Amstelu se Gilbert utkal s nejkomplexnějším jezdcem mezi profesionály - Polákem Michalem Kwiatkowským, vítězem letošní Primavery Milán-San Remo, kterému není cizí žádný terén.
K pomyslnému předávání žezla však ještě nedošlo. Kwiatkowski v cíli přitakává: "Prohrál jsem s tím nejlepším." Přestože série jarních jednorázovek ještě nekončí, titul klasikáře sezony 2017 už můžeme s klidem předat Philippu Gilbertovi.
