Nový výzkum z Edinburské univerzity odhalil, že inteligence v dětství je geneticky propojena s délkou života. Podle vědců tak poprvé existuje přímý biologický důkaz, že chytřejší děti mají tendenci dožívat se vyššího věku.
Geny chránící tělo i mozek
Tým vedený doktorem Davidem Hillem analyzoval genetická data více než 400 tisíc lidí - zkoumal geny ovlivňující kognitivní schopnosti dětí ve věku šest až 18 let a porovnal je s genetickými informacemi spojenými s dlouhověkostí.
Výsledek? Jasná souvislost. Vysoká inteligence v raném věku bývá často spojena s geny, které pomáhají tělu a mozku lépe odolávat stresu a škodlivým vlivům prostředí. "Vyšší kognitivní schopnosti v dětství mohou vést k lepšímu vzdělání a následně i ke zdravějšímu životnímu stylu," vysvětluje Hill. "Zároveň se ale zdá, že určité genetické varianty podporují vývoj odolnějšího těla i mozku," dodává.
Genetika není osud
Zní to možná nekompromisně - ale pokud jste ve škole neexcelovali, i tak nemusíte mít důvod k panice. Doktor Hill totiž i přes výsledky studie upozorňuje, že genetika není všechno: "Tento vztah není nevyhnutelný. Změnou prostředí můžeme ovlivnit i geny, které tyto vlastnosti formují."
Jinými slovy, životní styl, vzdělání, kvalitní výživa a duševní stimulace mohou biologické předpoklady významně přepsat.
Chytrá politika
Studie publikovaná v časopise Genomic Psychiatry zdůrazňuje, že podpora dětského rozvoje a vzdělání může mít mnohem širší přínos, než si společnost dosud uvědomovala. "Vzdělávací politika a programy, které podporují kognitivní rozvoj dětí, by mohly mít významné dopady na veřejné zdraví," uvádějí autoři studie.
Dřívější výzkumy už přitom naznačily, že každé zlepšení skóre v inteligenčních testech v mládí snižuje riziko úmrtí až o 24 % - a to bez ohledu na pohlaví.
Nové poznatky tak přinášejí fascinující pohled na to, jak úzce jsou propojeny naše geny, mysl a zdraví. A možná také důvod, proč se vyplatí podporovat dětskou zvídavost a učení - nejen kvůli známkám, ale i pro delší a zdravější život.
