Stoletá pauza ve stavbě věže: neplánovaný oddech, který ji zachránil

Šikmá věž v Pise se naklání už od svého vzniku, ačkoli to rozhodně nebyl záměr jejích stavitelů. Výstavba zvonice katedrály v Pise začala v roce 1173, tedy jen pár let po zahájení prací na samotné katedrále.

Brzy se však ukázalo, že podloží není stabilní. Pobřežní půda v této oblasti se skládala z nánosů jílu a písku, a stavitelé si pro svou monumentální stavbu nešťastně vybrali místo, kde vrchní vrstva půdy spočívala na měkkém jílu, jenž se pod tlakem začal deformovat.

Dalším zásadním problémem bylo umístění základů - ty byly hluboké pouhé tři metry, což na tak nestabilní podloží rozhodně nestačilo. Věž se začala vychylovat od svislé osy už během prvních let výstavby.

V roce 1178 byly stavební práce přerušeny kvůli válkám mezi městskými státy v Itálii. Tato nedobrovolná přestávka však paradoxně věž zachránila - půda měla čas se částečně usadit, což pomohlo snížit riziko jejího okamžitého zřícení.