Ilona Bittnerová se do Albánie vrací pravidelně již třináct let. Libí se jí kvůli její rozmanitosti i poměrně malé rozloze. "Albánie je třikrát menší než Česko, takže člověk stihne navštívit spoustu míst," řekla v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. Na výlet do Albánie bere pravidelně také svou dceru.
Jiří Němec jezdí do Albánie jako dobrovolník už čtyři roky. Společně s dalšími brněnskými studenty pomáhal v horské vesnici na severu Curraj I Epërm v oblasti takzvaných Albánských Alp. Chtěli zastavit jejich vysídlování a pomoci rozjet udržitelný turistický ruch. Kromě krásy přírodních míst si oblíbil také albánskou mentalitu. Projekt takzvané Albánské výzvy sice s rozvojovými aktivitami skončil, v podobném duchu však nyní pokračuje iniciativa Všechny tváře Albánie.
"Do hor na jihu Albánie nejezdí zdaleka tolik turistů jako do těch na severu. Albánská pobřežní agentura, se kterou spolupracujeme, se snaží propojit vylidňující se vesnice v horách na jihu Albánie s přímořskou oblastí, která je více turisticky využívaná. Jsou tam perfektní pláže. Cílem je "přetáhnout" turisty z pláží do hor, kde jsou zajímavá údolí a kaňony, ale také bohaté kulturní dědictví. Myslím si, že stojí za to, aby se tam turisté vydali a oblast prozkoumali," říká albanolog a vedoucí iniciativy Robert Dobra.
Letos v červenci zde spolek v jihozápadní oblasti Kurvelesh v okolí vesnice Nivica již podruhé značil historické trasy, tentokrát vedoucí na jih přes kaňony takřka až ke známému přímořskému letovisku v Sarandě. "Díky nasbíraným materiálům nyní vznikne podrobná mapa stezek a oblasti, která bude volně k dispozici na internetu pro kohokoliv, kdo bude tuto krásnou oblast mít chuť navštívit," napsali organizátoři projektu na svém Facebooku.
Do letního programu se na pozvání iniciativy zapojili také archeologové z brněnské Masarykovy univerzity. "Víme z historických pramenů, že se jedná o oblast, která v klasickém starověku patřila mezi oblasti osídlené řeckými etniky a patřila k řeckému prostoru až do pobřeží k městu Drač," uvedla Věra Klontza z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.
Krásy Albánie? Hory, příroda a lidé
Podle Dobry by objevení další historických stop a památek mělo velmi pozitivní dopad na další rozvoj turismu a význam pro zkoumání vztahů horské a přímořské populace v průběhu dějin. Cílem iniciativy je mimo jiné rozvíjet také dovednosti a příležitosti místních lidí v oblasti turistického ruchu.
Letní Projekt Nivica 2018 je u konce. Během letošního pobytu se nám z Nivice podařilo vyznačit novou překrásnou historickou trasu, vedoucí na jih přes vesnice Golem, krásný ale vylidněný Kapariel, Zhulat, Fushë Bardhë až do Senicë, která se již nachází nedaleko jihoalbánské Sarandy. S velkým úsilím se dobrovolníkům podařilo přeznačit i staré trasy, v čele s těmi nejnáročnějšími vedoucími skrze kaňony až do regionálního centra Tepelenë a té k moři. Díky nasbíraným materiálům nyní vznikne podrobná mapa stezek a oblasti, která bude volně k dispozici na internetu pro kohokoliv, kdo bude tuto krásnou oblast mít chuť navštívit. Možnosti se otevírají i pro přímé propojení místních rodin a samotných turistů, kteří by tuto oblast chtěli poznat na vlastní kůži. V záloze je také několik dalších projektů, které zde v budoucnu chceme realizovat a o kterých vám brzo dáme vědět - včetně filmu, který ukáže tu nejvíce opomíjenou a přesto nejdůležitější tvář Albánie. Jsme poctěni, že se k projektu od tohoto roku přidali i archeologové z MU Brno. Už při své první návštěvě přinesli řadu cenných poznatků o této takřka neobjevené oblasti - ve svojí práci zde budou v následujících letech pokračovat a odhalí tak další dosud neznámé informace z jejích dějin. Více o jejich aktivitě přineseme brzy v samostaném příspěvku, včetně fotografií z jejich práce a krátkého rozhovoru s vedoucí archeologického týmu Vera Klontza-Jaklova. Za milou návštěvu, vyjádřenou podporu pro aktivity projektu v Nivici a možnou budoucí spolupráci také moc děkujeme velvyslanci České republiky v Albánii, p. Jaroslavu Ludvovi. Ohromné díky samozřejmě opět patří Auron Tare, díky jehož vizi a činům Nivica vstává z popela i po mnoha dalších stránkách. I přes nemálo povětrnostních úskalí a učiněných chyb, které jsou pro nás poučením se podařilo aktivity posunout o pěkný kus dopředu. 🔸NAŠE NEJVĚTŠÍ PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ OTEVŘENĚ VŠEM DOBROVOLNÍKŮM, KTEŘÍ SE ZÚČASTNILI, JAKKOLIV PŘIDALI RUKU K DÍLU A POMOHLI - DOSÁHLI JSME TOHO DÍKY VÁM! 🔸 Za VTA Robert Dobra
Zveřejnil(a) VTA - Všechny tváře Albánie dne 17. July 2018
"Myslím, že v tuhle chvíli je správný čas vstoupit do Albánie s myšlenkami udržitelného turismu. Nechceme, aby se turismus v jihoalbánských horách podbízel, ale aby respektoval přírodu, kulturní dědictví i lidi. V Albánii je stále spousta oblastí, zejména v horách, kde není ani základní turistická infrastruktura a v momentě, kdy uděláte alespoň stezky, vidíte, že cestovatelé mají daleko větší chuť se tam podívat," tvrdí Dobra.
Také český cestovatel a jeden ze zakladatelů komunity Travel Bible Matouš Vinš tvrdí, že nejkrásnější na Albánii jsou právě hory, příroda a lidé. Sám zde strávil loni čtrnáctidenní dovolenou, kterou popisuje následovně: "Na svou čtrnáctidenní cestu jsme si půjčili pořádné auto s náhonem na všechna čtyři kola a jezdili vlastně jen podle nálady a doporučení místních. Zastavili jsme se tak například u termálních pramenů v krasové oblasti kolem Permëtu, které nám studené moře bohatě vynahradily," tvrdí.
"Asi nejlepší zážitek ale bylo přespání přímo na obrovském hradě Berat s nezapomenutelným výhledem na hory a královskou tradiční večeří, to vše za pár stovek korun," dodává Vinš.
Země vhodná pro potápěče i polehávání u moře
Albánie je i potápěčský ráj. Loni byla 60 metrů pod hladinou Jónského moře u albánského pobřeží objevena rakousko-uherská ponorka SMU16, na které s velkou pravděpodobností sloužili čeští námořníci.
"Země čerpá z toho, že v období komunismu se potápět nesmělo. V 90. letech na to nikdo neměl myšlenky ani možnosti angažovat se v této oblasti, a tak se teprve v posledních letech začíná něco dít. S pomocí zahraničního financování se teď pobřežní agentura snaží k vrakům potápět a prozkoumávat je," vypráví Dobra.
Potenciál Albánie jako nové exotické dovolenkové destinace Evropy už objevily také české cestovní kanceláře. "Dlouhou dobu se Albánie řadila k přehlíženým prázdninovým destinacím. Zájezdy do této země se ale v poslední době staly novým trendem a vyráží sem stále více Čechů. Svou oblibu si Albánie získala zejména pro čistý Jadran, krásné písečné pláže s pozvolným vstupem do moře a nespočet možností na výlety do rozmanité přírody nebo za památkami," uvedla Simona Fischerová z českého cestovatelského portálu eTravel.cz.
V nabídce ji mají například cestovní kanceláře FISCHER, Čedok, Kovotour Plus či EXIM Tours. Většina zájezdů se pořádá do oblasti nejstaršího a druhého největšího města Drač nebo přístavního města Saranda na jihu země.
Hlavní výhodou Albánie je autentičnost
To potvrzuje i Dobra. Oblast západně od metropole Tirany je postupně zaplňována turistickými resorty a hotely. Český albanolog však doufá, že si Albánie svůj autentický ráz zachová.
"Mně osobně v Albánii vadí, když se místní snaží co nejvíce se turistům podbízet. Na spoustě míst začínají mizet původní věci a místo nich přichází něco, o čem si Albánci myslí, že to bude pro turisty zajímavé. Je to škoda, protože na autentičnosti Albánie se podle mě dá stavět a je to i hlavní výhoda země," přesvědčuje.
Sám se do tohoto balkánského státu podívá čtyřikrát až pětkrát ročně. Mrzí jej, že turistika v Albánii je zatím výhradně sezonní záležitost. "Potenciál hor v zimě nebo turistického ruchu před sezonou je dosud nevyužit," tvrdí.
Že by se sem lidé měli vracet i mimo letní prázdniny, si myslí i Vinš. "Pokud se nutně nepotřebujete koupat v moři, rozhodně doporučuji jet do Albánie na jaře. Čekají vás nádherně rozkvetlá údolí, prosluněné pláže a k tomu zasněžené majestátní vrcholky hor," popisuje.
Důležitý je respekt k přírodě a místním lidem
Přestože země měla v Česku kdysi špatnou pověst (i kvůli vraždě dvou českých turistů v roce 2015), všichni oslovení cestovatelé se shodují na tom, že Albánci jsou velmi milí a pohostinní lidé, od nichž žádné nebezpečí nehrozí. "Dlouho se tradovalo, že Albánie je nebezpečná a že tam lze šlápnout na nějaké miny - jsou to absolutní hlouposti," říká Dobra.
Němec dodává, že Albánci po smrti dvou Čechů vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s rodinami obětí. "V Tiraně se konaly masové protesty proti tomu, aby byli Albánci označováni za kriminálníky, prohlašovali solidaritu s rodinami obětí. Silně pochybuji o tom, že kdyby v Česku někdo zastřelil dva Albánce, vyjde někdo do ulic," řekl.
Dobra si myslí, že Češi, kteří se rozhodnout Albánii navštívit, by rozhodně neměli podceňovat několik věci - počasí, zodpovědné chování v horách a respekt k místní přírodě i lidem. Ačkoliv komunikace v angličtině není mezi Albánci široce rozšířená, albanolog přesvědčuje, že se vždycky "dá nějak domluvit".
"Když budete bloumat po venkově, velmi pravděpodobně se vám stane, že vás místní zatáhnou dovnitř a budou vás hostit jídlem a pitím," říká Dobra a vyjmenovává místní pochoutky - chléb, sýr, rakije, káva a při zvláštních příležitostech i jehněčí maso nebo speciality z nekynutého těsta.
Přestože je Albánie a zejména oblast okolo Drače na vzestupu, Dobra doufá, že se země nestane druhým Chorvatskem. "Věřím, že se Albánie stane oblíbenou turistickou destinací v Evropě. Ale doufám, že její úspěch bude z větší části postaven na udržitelném turismu," dodává albanolog.
