“Naše cesta byla o tom, že jsme tam byli spolu jako parťáci, kteří jsou na sebe napojení a pořád spolu musí komunikovat. Není to jako domácí rutina, kdy člověk dítě někam posadí a jde zapnout pračku nebo uvařit oběd,” říká Hanka.
Foto: archiv Hanky Zubalové
