Vláda jednoho z nejoblíbenějších indonéských ostrovů udělala koncem roku 2018 významný krok na cestě k lepšímu životnímu prostředí. Zakázala totiž jednorázové plastové výrobky, jako jsou plastové tašky a sáčky, polystyren a brčka.
Nařízení by do půl roku měl přijmout celý ostrov, v hlavním městě Denpasaru již podle některých vešel v účinnost. Balijský guvernér Wayan Koster věří, že zákaz by mohl pomoci snížit množství plastového odpadu v balijských vodách o 70 procent během jednoho roku.
Zákaz se týká všech producentů, distributorů, dodavatelů a prodejců. "Plasty musí nahradit jiným materiálem," dodal Koster. V případě, že nařízení poruší, budou vůči nim uplatněny "administrativní sankce", což může podle Kostery například znamenat neprodloužení obchodní licence.
Deník The Strait Times uvedl, že Jakarta by se balijským nařízením chtěla inspirovat a zavést podobný zákaz.
Sbohem, plastové tašky
"Můžu si zatančit malý tanec vítězství. Tento rok konečně říkáme sbohem plastovým taškám," sdělila webu Make a Change World 17letá Melati Wijsenová. Právě ona a její sestra Isabela patří k jedněm z nejdůležitějších aktérů, kteří se na zákazu jednorázového plastu na ostrově podíleli.
V roce 2013 založily neziskovou organizaci Bye Bye Plastic Bags, prostřednictvím které již více než pět let upozorňují na jeden z největších problémů, s nímž se ostrov potýká. O jejich aktivitách napsala i řada světových médií.
Nejsou však zdaleka jediné. Svůj díl na tom má i řada dalších mezinárodních organizací či jednotlivých cizinců, kteří pořádají hromadné úklidy nebo vzdělávají místní. Jednou z nich je i organizace Trash Hero Indonesia (v překladu Odpadkoví hrdinové Indonésie), kterou v roce 2014 založil český cestovatel a freediver Jan Bareš.
Pravidelné hromadné úklidy se konaly také pod záštitou akce One Island One Voice, do které se zapojilo hned několik lokálních iniciativ usilujících o redukci odpadu.
Nikdo si nechce lehat vedle smetí
Zásadní roli ve vládním zákazu přitom může hrát i turismus. Turistický ruch totiž tvoří okolo 60 procent všech příjmů ostrova a zřejmě žádný člověk si na dovolené nechce lehat vedle hromady smetí. "Mnoho turistů se nechalo slyšet, že se na Bali nechtějí vrátit poté, co viděli, jak zlé to tady je s odpadem," citoval dříve britský deník The Guardian Saru Cravesovou, mluvčí iniciativy One Island One Voice.
Indonésie je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) denně vyprodukuje 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu.
Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu.
OSN již v roce 2017 důrazně varovala, že pokud se proti znečišťování oceánu nepodniknou žádné kroky, bude do roku 2050 v mořích více plastu než ryb. Indonésie se v této souvislosti na loňské konferenci World Oceans Summit také zavázala do roku 2025 snížit objem plastového odpadu o 70 procent.
Na zákazu jednorázových plastů se dohodly vloni na podzim také jednotlivé státy Evropské unie.
