Potkáváme se po premiéře filmu The Circle, který ukazuje svět bez hladu, válek i nemocí a vypráví o high-tech společnosti, jejíž technologie mají moc doslova změnit svět. Líbí se ti podobná vize společnosti?
Nemyslím si, že by taková společnost byla dobrá. Možná to teď bude znít ošklivě, ale negativní věci jako válka či nedostatek jídla společnost dotvářejí a formulují ji. Lidi si musí uvědomit, že to k životu patří. Vždycky to k němu patřilo. Když se někdo bude pokoušet svět podobných anomálií zbavit, docílí toho pouze totální kontrolou společnosti. Nejhorší je strach z toho, že někde probíhá válka a že se někde děje něco špatného. Tohle nás akorát reguluje a "babišuje" do toho, abychom byli kontrolovaní. A to mě děsí víc. Tenhle film krásně ukázal, jak nebezpečné jsou absolutní informace, kdy víte o všech všechno.
Když jsme u těch absolutních informací, tak ty se svým soukromím chlubíš na Facebooku i Instagramu, oba tvé profily sledují stovky tisíc lidí. Kontroluješ kvůli tomu své chování?
Dá se říct, že jo. Člověk si uvědomuje, s kým vším sdílí fotky a názory, takže pak svoje chování trochu i přizpůsobuje. Na druhou stranu je to moje práce. Můžu si pořád vybrat, co se světem sdílím, a dodržuju určitý řád.
Spadá do toho řádu i to, že se na Instagramu na rozdíl od dalších muzikantů a celebrit neukazuješ třeba vůbec do půl těla?
Dřív jsem odsuzoval lidi na Líbímseti.cz, kteří se pořád fotili do půl těla a pořizovali si selfíčka před zrcadlem. Jenže později jsem si uvědomil, že jsem to začal dělat taky. Bylo to v době, kdy jsem se hodně věnoval posilování, a najednou se ztrácela hranice mezi tím, co je ještě posilování a sport a co je jen debilní vytahování se a pózy. V momentě, kdy jsem si to uvědomil, řekl jsem dost, protože podobný člověk být nechci. Sám jsem se na sebe podíval a už se mi to prostě nelíbilo.
Co pro tebe jako člověka, který má na sociálních sítích stovky tisíc sledujících, tedy znamená soukromí?
Je to můj azyl a prostor, který mi doplňuje životní energii tím, že v něm můžu být sám sebou. A když něco ukazuju a sdílím s lidmi, tak jim chci předat tu zprávu, že to jde dělat i bez toho, aby se u toho museli svlékat nebo pít alkohol.
Jak moc se změnil tvůj vztah k tomu, co jsi teď popsal, od té doby, co jsi vstoupil po SuperStar do showbyznysu?
Dřív jsem chtěl být hrozně cool a ukazovat večírky a alkohol. Postupně mi začalo docházet, kolik lidí mě sleduje a že chtě nechtě vlastně tuhle generaci i nějak vychovávám. Nechtěl jsem, aby těm čtyřem stům tisíců lidí, co mě sledují, přišlo cool se fotit s alkoholem. Začal jsem v tom najednou vidět určitou zodpovědnost.
Občas ukazuješ videa i s malým bráchou. To ti nepřijde nezodpovědné?
Používám vždycky jen jeho křestní jméno, nikdy příjmení. Lokality, kam ho beru, jsou pokaždé jiné a nejsou v blízkosti toho, kde bydlí. Lidi neznají celé jeho jméno, nevědí, kde bydlí nebo kam chodí do školy. Pro mě je hlavně důležité, abych mladým předal vzkaz, že by si měli vážit rodiny, brášků a sester. I proto jim ukazuju svého bráchu.
Spolupracuješ na projektu Seznam se bezpečně, který pomáhá rodičům i dětem bojovat s nástrahami internetu. Jaký je za tu dobu největší problém, se kterým se děti na sociálních sítích setkávají a rodiče nejsou schopní to pochopit a pomoct jim?
Děti mají internet čím dál tím dřív, nejsou vlastně v řadě věcí ani dovyvinuté a už mají profily na sociálních sítích. Rodiče nechtějí být ti špatní a zlí a internet jim zakazovat. Když dítě není na internetu, tak mezi vrstevníky není cool, a na těch rodičích si to proto vydupe ve velmi raném věku. Dítě si v tak nízkém věku plně neuvědomuje následky svého chování na sociálních sítích.
Děcka si navíc mezi sebou až příliš důvěřují. V momentě, kdy kluk chodí s holkou, tak mají pocit, že se jim nemůže nic stát. Přitom nejvíc případů kyberšikany vzniká během vztahů a hlavně po jejich konci, kdy jeden z nich má choulostivé fotky nebo videa toho druhého a z toho pak dochází k obrovským problémům. U dospělých se to dá nějak řešit, můžou změnit komunitu nebo v nejhorším případě zaměstnání. Dítě si ale jen tak školu nezmění.
Projekt běží už řadu let, co se za tu dobu v chování dětí změnilo?
K internetu je připojeno stále víc dětí v mladším věku. Na druhou stranu musím říct, že děti konečně začínají mít soukromé profily a regulují si počet přátel. Jednu dobu byl boom mít co nejvíce přátel, teď to je naopak a to se mi líbí. Polarizuje se to, na jedné straně přibývají introvertní děti, co si hlídají profily a soukromí, na druhé jsou ti, co sbírají fanoušky a přátele a fotí si polonahé fotky.
Jaký nejhorší případ jsi během přednášek po školách zažil?
Byli jsme s Martinem Kožíškem se Seznam se bezpečně jednou v Neratovicích. Po besedě ve škole zůstaly čtyři děti, jedna asi třináctiletá holčička se pak svěřila, že ji strejda zneužívá k orálnímu sexu. Ve škole už se jednou něco podobného řešilo, takže jsme věděli, že to není lež. Holčička za námi přišla s tím, že už neví, komu to říct. Její máma s tím nechtěla nic dělat, protože to byl její brácha. Řešili jsme to potom i s policií. To bylo asi nejdrsnější. Z toho jsem i brečel, úplně mě to vzalo.
