Za 30 let je v centru první "novostavbou" veřejného zájmu. Praha má továrnu na umění

Za 30 let je v centru první "novostavbou" veřejného zájmu. Praha má továrnu na umění
Technologické centrum pražské uměleckoprůmyslové školy sídlí v Mikulandské ulici s číslem popisným 134. Opravená fasáda v novorenesančním stylu odkazuje na historii místa, která sahá do první poloviny 19. století.
Výsledkem je velmi otevřená vysoká škola. Průřezem ve fasádě se projde do centra dění, do polootevřeného atria, které má 800 metrů čtverečních a slouží jako pracovní prostředí například pro sochaře, k vzájemnému setkávání studentů i pro pořádání kulturních akcí nebo výstav.
Mikulandská ulice byla v posledních letech zahlcena těžkou technikou. Od roku 2012 tu vznikala rohová moderní budova Drn od architekta Stanislava Fialy a následně se dočkal opravy barokní Schönkirchovský palác. Realizace dílen pro studenty umění byla tak třetí stavbou v řadě.
Na straně dvorní a uliční fasády definují chodby tak zvané pororošty, které se většinou využívají při stavbě schodišť nebo lávek. Někteří studenti, kteří si na novou školu teprve zvykají, tento prvek vnímají spíše negativně, podle jejich slov připomíná "vězení". Zobrazit 30 fotografií
Foto: Peter Fabo
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
10. 1. 2022 6:21
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.

Nové zázemí s dílnami, učebnami a prostorem pro kreativní tvorbu inicioval bývalý rektor a architekt Jindřich Smetana. Budovu v centru města se mu podařilo získat od ministerstva školství po základní škole Brána jazyků, která v budově sídlila od 90. let minulého století. "Umístění školy v dochozí vzdálenosti od hlavní budovy na náměstí Jana Palacha jsme brali jako jednu z nejdůležitějších podmínek. Šlo nám o udržení živého kontaktu mezi oběma místy," říká Smetana. 

V budově jsou dílny a stroje pro všechny obory UMPRUM a praktické
realizace designových, grafických, uměleckých, architektonických děl.
V budově jsou dílny a stroje pro všechny obory UMPRUM a praktické realizace designových, grafických, uměleckých, architektonických děl. | Foto: Peter Fabo

Budovu v centru města UMPRUMka získala se štěstím. Ještě před několika lety se technologické dílny plánovaly vystavět v Ďáblicích, čímž by část studentů skončila daleko od Starého Města. Ze zakázky ale nakonec sešlo kvůli problémům se stavební parcelou. Na náměstí Jana Palacha, kde má vysoká škola své zázemí, zůstává teoretická část výuky a sekretariáty, na praktickou výuku dochází studenti patnáct minut pěšky do nové budovy.

Autorem tak zvaného Technologického centra je bývalý vedoucí Ateliéru architektury II Ivan Kroupa, který na projektu pracoval společně s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem. Budova z 19. století má při pohledu z ulice původní ráz, uvnitř je ale nová konstrukce i uspořádání.

Dům s číslem popisným 5 byl postavený v roce 1833 jako německá reálka. Mezi učiteli byl spisovatel Jan Neruda a do školy docházel i Jakub Arbes.
Dům s číslem popisným 5 byl postavený v roce 1833 jako německá reálka. Mezi učiteli byl spisovatel Jan Neruda a do školy docházel i Jakub Arbes. | Foto: Peter Fabo

"To že zbyla 'jen' fasáda bývá automaticky spojováno s pejorativním označením fasádismus. V dané situaci jsme se rozhodli fasádismus rehabilitovat, a to jeho důsledným uplatněním, to znamená přibitím historické fasády na nový racionální skelet. Fasáda je skutečně maskou, jedním architektonickým a dekorativním prvkem celku," vysvětluje Kroupa, který stojí například za realizací Centra moderního umění DOX.

Podívejte se na novou podobu budovy z 19. století a přečtěte si i něco o její historii. Na adrese svého času učil třeba Jan Neruda.

 

Právě se děje

Další zprávy