"Bílá červená a modrá nebyly v 19. století národní barvy. To, co Jurkovič vyčetl v lidové architektuře a na vesnicích, byla okrová, žlutá a tyrkysová. Bál jsem se reakcí lidí, protože většina z nich ten původní návrh nezná, a byl jsem nesmírně potěšen, že to přijali v podstatě bez mrknutí oka," říká Masák.