Bursík proti obcím: Spadlé stromy na Šumavě zůstanou

Pavel Baroch
8. 4. 2008 11:26
Obce se bojí kůrovce, podaly na ministra žalobu
V půlce ledna se Českou republikou prohnal orkán rychlostí okolo sto padesáti kilometrů v hodině. Velké škody za sebou zanechal zejména v lesích Šumavy, Krušných hor a Krkonoš. Spíše než plošné polomy padaly stromy v místech, kde byla homogennost lesa narušena předchozí těžbou.
V půlce ledna se Českou republikou prohnal orkán rychlostí okolo sto padesáti kilometrů v hodině. Velké škody za sebou zanechal zejména v lesích Šumavy, Krušných hor a Krkonoš. Spíše než plošné polomy padaly stromy v místech, kde byla homogennost lesa narušena předchozí těžbou. | Foto: Ondřej Besperát

Praha/Vimperk - Ministr životního prostředí Martin Bursík odmítl požadavek šumavských obcí, aby se rozřezaly a odvezly stromy popadané po loňském uragánu Kyrill a zabránilo se tak šíření kůrovce v tamním národním parku.

"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil svůj krok Bursík. Jeho úřad rozhodl o tom, že zhruba 140 tisíc metrů krychlových dřeva po ničivém uragánu zůstane v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava bez jakéhokoliv zásahu, už vloni v březnu.

Šumavské obce se proti tomu ovšem odvolaly. Jejich názor podpořil i Jihočeský kraj, který kritizoval rozhodnutí ministerstva životního prostředí ponechat pokácené stromy na svém místě.

Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele | Foto: Ludvík Hradilek

Šumavské obce Bursíka zažalovaly

Bursíkovo rozhodnutí povede podle všeho k dalšímu vyhrocení sporu mezi Bursíkovým ministerstvem a šumavskými obcemi o to, nakolik se mají lesy na Šumavě ponechat přirozenému vývoji a zda by se stromy napadané kůrovcem raději neměly pokácet a odvézt.

"Orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům," tvrdí Bursík.

Podle obcí i Johočeského kraje se ovšem lesu musí pomoci, aby na Šumavě vůbec nějaké zelené porosty přežily. Patnáct šumavských radnic - například v Kašperských Horách, Modravě, Železné Rudě či v Srní - dokonce podaly na Bursíka žalobu.

"V létě je rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem velmi ostré, proto se letní vichřice soustředí na menší území. V zimě je oblast přechodu fronty mnohem rozsáhlejší a vítr tu a tam místně zesílí a udeří do lesa," vysvětluje Josef Bálek, proč jedny stromy padly a jiné na vedlejším svahu ne.
"V létě je rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem velmi ostré, proto se letní vichřice soustředí na menší území. V zimě je oblast přechodu fronty mnohem rozsáhlejší a vítr tu a tam místně zesílí a udeří do lesa," vysvětluje Josef Bálek, proč jedny stromy padly a jiné na vedlejším svahu ne. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Vadilo jim především to, že si ministr s rozhodnutím o jejich odvolání, které podaly už před rokem, dával na čas. Radnice tvrdily, že Bursíkova nečinnost jim brání v tom, aby pečovaly o obecní lesy, jak jim ukládá zákon.

Nechceme lesy v parku

Dlouhodobý spor o boji proti kůrovci dokonce přiměl zastupitelstva Kašperských Hor a Volar odhlasovat si usnesení, v němž požadují, aby jejich obecní lesy byly vyňaty z národního parku.

Zastupitelstva jihočeských Volar a západočeských Kašperských Hor už dříve dokonce reagovala usnesením, v němž požadují vynětí obecních lesů z národního parku.

Ze Šumavy dřevorubci odvezli tisíce spadlých stromů

Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že výrazná většina stromů, které vyvrátil Kyrill, dřevorubci zpracovaly a odvezly.

"Šlo asi o 800 tisíc metrů krychlových spadlých stromů, které Národní park Šumava zpracoval v co nejrychlejším možném termínu, aby zabránila možnému rozšíření lýkožrouta smrkového mimo park," řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. 

 

Právě se děje

před 14 minutami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 35 minutami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy