Praha/Vimperk - Ministr životního prostředí Martin Bursík odmítl požadavek šumavských obcí, aby se rozřezaly a odvezly stromy popadané po loňském uragánu Kyrill a zabránilo se tak šíření kůrovce v tamním národním parku.

"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil svůj krok Bursík. Jeho úřad rozhodl o tom, že zhruba 140 tisíc metrů krychlových dřeva po ničivém uragánu zůstane v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava bez jakéhokoliv zásahu, už vloni v březnu.

• Čtěte dále: Šumavský park chce omezit vodáky. Kvůli perlorodce

Šumavské obce se proti tomu ovšem odvolaly. Jejich názor podpořil i Jihočeský kraj, který kritizoval rozhodnutí ministerstva životního prostředí ponechat pokácené stromy na svém místě.

Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele | Foto: Ludvík Hradilek

Šumavské obce Bursíka zažalovaly

Bursíkovo rozhodnutí povede podle všeho k dalšímu vyhrocení sporu mezi Bursíkovým ministerstvem a šumavskými obcemi o to, nakolik se mají lesy na Šumavě ponechat přirozenému vývoji a zda by se stromy napadané kůrovcem raději neměly pokácet a odvézt.

"Orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům," tvrdí Bursík.

• Čtěte dále: Emma napáchala třetinové škody než Kyrill

Podle obcí i Johočeského kraje se ovšem lesu musí pomoci, aby na Šumavě vůbec nějaké zelené porosty přežily. Patnáct šumavských radnic - například v Kašperských Horách, Modravě, Železné Rudě či v Srní - dokonce podaly na Bursíka žalobu.

"V létě je rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem velmi ostré, proto se letní vichřice soustředí na menší území. V zimě je oblast přechodu fronty mnohem rozsáhlejší a vítr tu a tam místně zesílí a udeří do lesa," vysvětluje Josef Bálek, proč jedny stromy padly a jiné na vedlejším svahu ne. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Vadilo jim především to, že si ministr s rozhodnutím o jejich odvolání, které podaly už před rokem, dával na čas. Radnice tvrdily, že Bursíkova nečinnost jim brání v tom, aby pečovaly o obecní lesy, jak jim ukládá zákon.

Nechceme lesy v parku

Dlouhodobý spor o boji proti kůrovci dokonce přiměl zastupitelstva Kašperských Hor a Volar odhlasovat si usnesení, v němž požadují, aby jejich obecní lesy byly vyňaty z národního parku.

Zastupitelstva jihočeských Volar a západočeských Kašperských Hor už dříve dokonce reagovala usnesením, v němž požadují vynětí obecních lesů z národního parku.

Ze Šumavy dřevorubci odvezli tisíce spadlých stromů

Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že výrazná většina stromů, které vyvrátil Kyrill, dřevorubci zpracovaly a odvezly.

"Šlo asi o 800 tisíc metrů krychlových spadlých stromů, které Národní park Šumava zpracoval v co nejrychlejším možném termínu, aby zabránila možnému rozšíření lýkožrouta smrkového mimo park," řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.