Bourat normalizační budovy? Je to chyba, patřily mezi evropskou špičku

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 15. 10. 2015 20:11
Žižkovský vysílač, Kotva, Nová scéna Národního divadla, hotel InterContinental nebo Žižkovský vysílač. Jaký přínos mají lidmi nepochopené a odborníky obdivované budovy?

Praha - Nová scéna Národního divadla, OD Kotva, budova Federálního shromáždění nebo Žižkovský vysílač. Tyto a mnohé další stavby, které vznikly převážně v dobách normalizace, se dodnes potýkají s kritikou a nepochopením části veřejnosti.

Velmi často se rovněž umisťují v různých žebříčcích jako ty nejošklivější. Odborníci či architekti v nich naopak vidí neprávem opomíjenou hodnotu.

Stejný postoj zastává i historik architektury Petr Vorlík, který působí jako pedagog a výzkumný pracovník na Fakultě architektury ČVUT v Praze a specializuje se na dějiny architektury 20. století a průmyslové dědictví. 

Autor a spoluautor celé řady odborných publikací, například Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků (2006), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury (2010), okomentoval pro Aktuálně.cz některé z "nepochopených" budov.

Federální shromáždění
Federální shromáždění | Foto: Wikipedia Commons

Federální shromáždění

Autor Karel Prager, stavba 1966-73

Budova Federálního shromáždění byla především velkou architektonicko-konstrukční výzvou. "Měla totiž využívat a navazovat na stávající budovu meziválečné burzy. Navíc šlo o mimořádně složitý kontext, v sousedství monumentálního Národního muzea, Státní opery a hlavního dopravního tahu," vysvětluje Petr Vorlík.

"Dnes vnímání budovy Federálního shromáždění velmi poškozuje přítomnost magistrály. Stačí si představit, že by se před Pragerovou impozantní a přitom vyváženou konstrukcí nacházelo prostorné náměstí se zelení, fontánami a lavičkami."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ANO v lednu splatilo Babišovi poslední část dluhu

Hnutí ANO v lednu splatilo poslední část půjčky svému předsedovi a zakladateli, současnému premiérovi Andreji Babišovi ve výši 24 milionů korun. Nedluží mu tak už žádné peníze. Vyplývá to z dodatečné informace ve výroční finanční zprávě hnutí za rok 2019, která je k dispozici na webu ANO. Na informaci dnes upozornil server Seznam zprávy.

Koncem roku 2017 činila bezúročná půjčka současného premiéra 124 milionů korun, v závěru roku 2018 to bylo 25 milionů a koncem loňského roku 24 milionů. Figurovala mezi krátkodobými závazky ve výroční zprávě, v dodatečné informaci ale hnutí zveřejnilo informaci o jejím splacení.

Splatnost byla do 31. března letošního roku. "Poslední část půjčky splatilo hnutí ANO 13. ledna tohoto roku. Mohu tedy potvrdit, že v tuto chvíli už hnutí nedluží panu Babišovi vůbec nic," uvedl hlavní manažer hnutí a poslanec Jan Richter.

Zdroj: ČTK
Další zprávy