Bourat normalizační budovy? Je to chyba, patřily mezi evropskou špičku

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 15. 10. 2015 20:11
Žižkovský vysílač, Kotva, Nová scéna Národního divadla, hotel InterContinental nebo Žižkovský vysílač. Jaký přínos mají lidmi nepochopené a odborníky obdivované budovy?

Praha - Nová scéna Národního divadla, OD Kotva, budova Federálního shromáždění nebo Žižkovský vysílač. Tyto a mnohé další stavby, které vznikly převážně v dobách normalizace, se dodnes potýkají s kritikou a nepochopením části veřejnosti.

Velmi často se rovněž umisťují v různých žebříčcích jako ty nejošklivější. Odborníci či architekti v nich naopak vidí neprávem opomíjenou hodnotu.

Stejný postoj zastává i historik architektury Petr Vorlík, který působí jako pedagog a výzkumný pracovník na Fakultě architektury ČVUT v Praze a specializuje se na dějiny architektury 20. století a průmyslové dědictví. 

Autor a spoluautor celé řady odborných publikací, například Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků (2006), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury (2010), okomentoval pro Aktuálně.cz některé z "nepochopených" budov.

Ještěd
Ještěd | Foto: Wikipedia Commons

Ještěd

Autor Karel Hubáček, stavba 1966-73

Návrh horského hotelu a televizního vysílače Ještěd vyvolával na počátku podle Petra Vorlíka spíše smíšené reakce, rovnou měrou kladné i záporné. "To je u unikátní architektury a v umění poměrně časté. Naše společnost zůstává stále výrazně konzervativní, obzvlášť u architektury v krajině," tvrdí Vorlík.

"Věž se stala navíc i jakýmsi symbolem společenského nadechnutí a optimismu šedesátých let. A naprosto unikátním technickým dílem. Nejenom pro spojení funkce hotelu a vysílače do jednoho tělesa, ale i pro naprosto přelomové konstrukční řešení a ve výsledku i pro velmi příjemné interiéry, jež navrhl právě Otakar Binar a užitým uměním vybavil Karel Wünsch."

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy