Architekti zachránili zapomenutou panelárnu. Roky o ni nikdo nestál, dnes opět ožívá

Architekti zachránili zapomenutou panelárnu. Roky o ni nikdo nestál, dnes opět ožívá
Když se architekti z ateliéru A8000 rozhlíželi po novém sídle, nešlo jim jen o místo, kde si postaví stoly a monitory. Hledali prostor, který by s nimi rezonoval a inspiroval je.
Původní stav / stav během přestavby
A tehdy se dům u Vltavy, který byl tak trochu navíc, ukázal jako ideální místo. Holešovická panelárna – kdysi důležitý závod na výrobu panelů – zapadla do linky jejich projektů a stala se jejich novým druhým domovem.
Původní stav / stav během přestavby Zobrazit 27 fotografií
Foto: Ondřej Bouška
Nikola Bernard Nikola Bernard
21. 9. 2025 10:36
Když se architekti z ateliéru A8000 rozhlíželi po novém sídle, nešlo jim jen o místo, kde si postaví stoly a monitory. Hledali prostor, který by s nimi rezonoval a inspiroval je. A tehdy se dům u Vltavy, který byl tak trochu navíc, ukázal jako ideální místo. Holešovická panelárna – kdysi důležitý závod na výrobu panelů – zapadla do linky jejich projektů a stala se jejich novým druhým domovem.

Panelárna, respektive její administrativní a sociální část SAC, vznikla na přelomu 50. a 60. let 20. století na místě starých Holešovic, které musely ustoupit nové výstavbě. Přestože zástavba zmizela, architekti tehdy navrhli nový objekt s respektem - zachovali stopu původních ulic a zachytili průmyslového ducha místa.

Objekt s vertikální věží a typickými vykonzolovanými střechami nebyl jen funkční, ale i estetický - elegantní věž, industriální logika, světlíky a sochařské detaily tvořily optimistický odraz doby.

Po roce 1989 se však zázemí panelárny dostalo do soukromých rukou a začalo chátrat. A výroba se v roce 2013 zastavila úplně. Plány na budoucnost byly nejasné - někdo zvažoval demolici, jiný podzemní parkoviště, uniformní kanceláře. Budova, která kdysi vznikla pro rozvoj města, se stala přítěží. Dlouho tu byla zkrátka "navíc".

Druhá šance pro ztracený dům

V roce 2023 přišel zlom. Ateliér A8000, vedený Martinem Krupauerem, se rozhodl tento dům přeměnit ve své nové sídlo. Když sem architekti A8000 poprvé vstoupili, panelárna byla šedá, zanedbaná, místy zarostlá. Kanceláře osiřelé, kotelna opuštěná, výtah nefungoval a po unikátní věži běhaly kočky. Přesto v tom všem zahlédli potenciál. I když zpočátku je zaujala hlavně lokalita a výhled na Vltavu. Čím déle však architekti v budově byli, tím víc si uvědomovali její skrytou hodnotu - jedinečnou konstrukci, příběh místa, výjimečný charakter budovy. K budově je táhlo i její tajemno - dodnes se totiž nepodařilo dohledat jejího autora. 

"Mám rád vize, pokrok, rozvoj. Proto je pro mě důležité, že jsme našli prostor v místě, které tohle všechno v sobě má," řekl novinářům Krupauer během prezentace přestavěného místa.

Hlavní byla záchrana

Rekonstrukce probíhala s maximálním respektem. Architekti se rozhodli nezahlazovat nedokonalosti - naopak je nechali vyniknout. Ocelová kostra, odhalené trubky, betonové panely - nic z toho neskryli za sádrokarton. 

Například bývalá jídelna - dnes hlavní otevřený pracovní prostor - si zachovala prefabrikovaný strop i pultovou střechu se světlíkem. "Celý interiér jsme stáhli do bílé, aby vynikla samotná budova. Do tohoto jsme se prostě zamilovali," přiznává architektka Lucie Formanová. "Dubové trámy a zástěny z plastu pak do interiéru vnesly měkkost, teplo a estetickou kontinuitu," doplnil svou kolegyni architekt Daniel Jeništa.

V interiéru však nechybí ani špetka nostalgie a sentimentu - z bývalého ateliéru si totiž architekti přinesli staré podlahy a z nich vytvořili pódium či malé objekty. 

Architektura, spolupráce i komunitní život

Architekt a spolumajitel ateliéru Pavel Kvintus je rád, že našli místo, kde je možné se nadechnout a kde světlo formuje atmosféru i myšlení. Velký otevřený prostor si přál především kvůli kooperaci ostřílených architektů se začátečníky. Velkorysost prostoru a výhledy na řeku podle něj posilují kreativitu a spolupráci - což považuje za klíčové právě u architektů. Za srdce ateliéru však považuje modelárnu, kde se řeší formy a materiály. Proč? Protože jde o prostor, kde se rodí samotná architektura.

V neposlední řadě přiznal, že je rád, že neopomněli ani společenský život. Ten se rodí především v prostorné kuchyňce - místu pro interakci. A nejen to. Architekti se v panelárně snaží překonat izolaci z doby covidu a budovat otevřenou komunitu.

Sousedé a udržitelnost

Tvůrci z A8000 však dnes v panelárně nesídlí sami. Vedle nich byste tu našli digitální agenturu, která se věnuje například olympijským sportovcům, firmu zaměřenou na festivaly novodobého kutilství, stavaře i advokáty. Dům, který měl být odstraněn, se tak stal středobodem nové komunity - mezi řekou, kolejemi a městem.

Díky nové infrastruktuře - zejména tunelu z metra, který zrealizovala Skanska - se rychle proměňuje i celé okolí. 

Projekt je zároveň odpovědí na otázku udržitelnosti. Architekti dům nebourali, ale obnovili. Mnohé části panelárny vyčistili, některé zachránili - jako třeba reliéf u jednoho z vchodů, který dnes zdobí hlavní halu a jehož příběh si rádi domýšlejí. Na jiné prvky museli reagovat nově - třeba kvůli základovým podmínkám nemohli realizovat plán na velké okno v západním křídle přesně tak, jak chtěli. Ale výsledek funguje. Díky své orientaci, konstrukci a chytrým zásahům dnes dům ani nepotřebuje klimatizaci. 

Budoucnost panelárny nekončí u architektů. A8000 plánují prostor otevřít veřejnosti - pro výstavy, přednášky, koncerty i vzdělávací programy. "Panelárna se stala srdcem naší komunity," říkají a doplňují: "A až po přestěhování jsme si uvědomili její největší hodnotu."

Panelárna - kdysi dům navíc - se stala symbolem pokračujícího příběhu města, architektury a lidí, kteří ji tvoří. A její příběh bude mít možná větší přesah - rodinný. Budovu totiž zakoupila rodina majitele ateliéru A8000 a je ve hvězdách, co s ní ještě provedou. Momentálně je dokončení panelárny naplánováno na rok 2028.

VIDEO: TV Architect Stavby židovských architektů v pražských Holešovicích - Bubnech (20. 03. 2022)

Oblast Bubny je bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. | Video: TV Architect
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy