Apríl je jedinečná šance udělat si legraci. Vážných věcí máme v životě hodně, říká psycholog

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
1. 4. 2016 11:00
"Vtípky jsou prostředkem k vyjádření se k situaci, kterou v reálu nemůžeme nijak ovlivnit. Jsme bezmocní, tak si z toho alespoň děláme legraci. Možná to patří k nějaké naší české nátuře," říká psycholog Michal Petr. Proč by si média měla dávat pozor na aprílové žertíky a jak se liší muži a ženy ve vnímání humoru? Přečtěte si rozhovor o prvním dubnovém dni plném žertů.
Foto: Profimedia.cz

Čím nás tolik fascinuje apríl? Jde o šanci porušovat hranice?

Apríl je šance udělat si legraci, protože vážných věcí máme v životě hodně. Je odlehčující dívat se s nadhledem, navíc když je humor laskavý, a ne ubližující. Pak jde o velmi vítaný svátek, na který se můžeme těšit.

Kde je hranice, kdy humor léčí a kdy už ubližuje? Dokážeme to vycítit? U některých vtípků totiž mnohdy až mrazí.

To je těžké vycítit. Sám jsem několikrát udělal vtip, který se někoho dotkl, přestože jsem to nemyslel zle. Teď ale chápu, proč to dotyčný tak bral. Pokud se už na něco takového chystám, je důležité do toho nejít se zlým úmyslem nebo s úmyslem někomu ublížit.

Při aprílu by nemělo jít o vyvyšování se nad ostatními nebo shazování jejich hodnoty. Na druhou stranu, pokud se něčemu zasmějeme, je to objektivně vtipné a dotyčný se urazí, je problém na jeho straně. Je ale zásadní rozdíl, bavíme-li se o vtipu v podobě článku o současné politické situaci nebo vtipu v mezilidském kontextu, kdy je zásadní se smát vtipu, a ne člověku, kterého jsme tím zesměšnili.

Proměnil se humor díky technologickému pokroku? Je zákeřnější?

Nežil jsem v 5. století, takže nevím, jaké to tehdy bylo. Obecně humor a schopnost smát se ale patří k lidskému druhu. To zůstává stejné, mění se jen doba a podmínky – to, z čeho si můžeme dělat legraci. Potřeba humoru tedy zůstává. Kolikrát žasnu, jak rychle se objeví vtip na aktuální situaci. Někdy je zábavný a korektní, jindy se ale neohlíží na vážnost situace.

Takže jsme takoví švejci?

Vtípky jsou prostředkem k vyjádření se k situaci, kterou v reálu nemůžeme nijak ovlivnit. Jsme bezmocní, tak si z toho alespoň děláme legraci. Možná to patří k nějaké naší české nátuře, nevím.

Liší se muži a ženy ve vnímání humoru?

Liší se lidi, tím pádem i muži a ženy, ale nerad bych se pouštěl do nějaké generalizace. Jsou fóry, kterým se muži zasmějí a ženy je neocení. Viděl jsem ale ženy méně citlivé než muže, a zase muže mnohem citlivější než ženy. Záleží to na typu osobnosti než na typu pohlaví. Pokud ale přeci jen půjdeme do nějaké generalizace, tak například v kontaktu jsou muži více provokativní a schopni se do sebe více strefovat v rámci humoru. Ženy se tomu spíše vyhýbají.

Apríl
Autor fotografie: Tomáš Netočný

Apríl

  • spadá na první dubnový den, který je od 16. století spojen s žertíky a zlomyslnostmi
  • původ aprílu není přesně znám – předpokládá se, že je to jakýsi přelom mezi smutnou zimou a veselejším jarem
  • první zmínka o aprílu je v Česku datovaná do roku 1690, tento svátek ale přišel ze zahraničí
  • ve Francii je například zvykem vystřihovat ryby z papíru a připevňovat je v žertu nic netušícím lidem na záda

Co říkáte na každoroční mediální aprílové žertíky? Přijdou vám vhodné?

Záleží na tom, jaká média a jaký žertík. I obsah zprávy nějakým způsobem hovoří ke společnosti. Zvláště v médiích by vtip neměl překračovat hranice etiky a slušnosti.

Slyšela jsem názory, že nás donutí dívat se více kriticky.

Ve chvíli, kdy vím, že je 1. apríla, tak si myslím, že ani ne.

Já osobně na to každoročně zapomínám a myslím, že nebudu sama.

Spousta lidí věří tomu, co se píše například na webech, u kterých je jasné, že neposkytují objektivní zprávy, a zatím tomu apríl nijak nepomohl. Rozhodně se ale každý rok těším, co média vymyslí, ovšem jen ta, která pravidelně sleduji. Myslím ale, že by taková zpráva měla být viditelně označená jako aprílové vydání a potom to může být zajímavé.

Nepostrádal by poté mediální apríl smysl?

Proč? Protože chceme někoho napálit? A co z toho chceme získat? Je odlišné, když si dělám srandu ze svého známého, nebo z celého národa. Je tu řada lidí, kteří berou zprávy naprosto vážně, proto by se apríl v případě médií měl brát velmi opatrně. Když už něco takového děláme, tak by mělo být uvedené, že jde například o vydání k 1. dubnu. Alespoň tak.

Jaký mohou mít humorné zprávy následek?

Může to způsobit naprosté nepochopení a člověk pak vychází z mylné informace, ale to není případ jen aprílu. Je to o celé podstatě sdělování zpráv. Nebudu říkat konkrétní případy, protože bych se dostával k aktuální politické situaci, a to nechci komentovat.

Myslíte, že apríl upadá a je už jen v režii médií?

To nedokážu říci. Pohybuji se v prostředí, kde si lidé ze sebe čas od času rádi udělají srandu a mnohdy je to hodně povedené. Jsme ale zaneprázdnění a nemáme už tolik času vymyslet humor, který pohladí a neudělá z lidí blbce.

Je sedm základních emocí, které prožíváme, a ty se spolehlivě propíšou ve výrazu tváře, říká psycholog Jan Ženatý. Když člověku o něco jde, pozná, že nemluví pravdu. Chce být lepší než detektor lži. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy