Americký profesor historie a senátor Hiram Bingham šokoval v roce 1911 svět objevem ztraceného města Inků, peruánské citadely Machu Picchu, ačkoli jeho prvenství bylo několikrát zpochybněno.
Předpokládá se, že Machu Picchu založil vládce incké říše Pachacútec kolem roku 1450 na hřebenu mezi dvěma horami ve výšce přes 2400 metrů nad mořem asi 80 kilometrů od Cuzka. Komplex chrámů a terasovitých zahrad byl postaven z přesně opracovaných kamenů bez použití pojiva. Asi 100 let poté, v době příchodu španělských dobyvatelů, bylo město opuštěno.
Indiana Jones v akci
Světu ho nejspíš objevil právě až Bingham, který ale původně hledal Vilcabambu, poslední útočiště Inků. Ruiny Machu Picchu (v kečuánštině Staré hory) jsou od roku 1983 na seznamu památek UNESCO a od roku 2007 patří mezi sedm nových divů světa. O Binghamovi, který se narodil před 150 lety, 19. listopadu 1875, se někdy mluví i jako o jedné z hlavních inspirací pro postavu Indiany Jonese.
K Binghamovi - spíš než označení vědec - přiléhají slova dobrodruh či objevitel. Nikdy nestudoval archeologii, byl ale znalcem a vyučujícím jihoamerických dějin. Když se vydal na expedici na území dnešního Peru, víc než čímkoliv jiným se při pátrání nechal vést intuicí. Ta mu pomohla i v roce 1911, kdy našel Machu Picchu.
Původně přitom hledal jiná, opravdu ztracená města civilizace Inků. "Objev ruin Machu Picchu byl spíše úžasnou náhodou. Bingham byl v podstatě první osobou, která se do neprozkoumané oblasti vypravila. A jediné, čeho se držel, bylo ústně předávané dědictví místních obyvatel," uvedl autor jedné z knih o Binghamovi, historik Christopher Heaney, pro National Geographic.
Chodil z místa na místo
Bingham se při pátrání často vystavoval nebezpečí, bez většího rozmyslu se totiž pouštěl za dobrodružstvím. Možná i proto se o něm mluví jako o jedné z předloh filmové postavy Indiany Jonese. "Bingham se při výpravě opíral o místa zmíněná ve španělských záznamech z doby kolonializace, či v mapách místních zeměpisců. Jednoduše chodil z místa na místo a vždy, když od domorodců dostal nabídku podívat se na nějaké ruiny, tak vyrazil," poznamenal Heaney.
Tímto způsobem se dostal i k Machu Picchu. "K horskému sídlu ho dovedl jeden z domorodců," popisuje encyklopedie Britannica.
Po úžasném objevu Bingham usoudil, že právě našel poslední centrum života Inků před tím, než byli přemoženi španělskými kolonizátory - město Vilcabamba. "Získal peníze od univerzity Yale a společnosti National Geographic a v roce 1912 vedl do Machu Picchu výpravu s tím, že jde o přezkoumání Vilcabamby. Pozdější důkazy ale ukázaly, že Binghamův předpoklad byl chybný," připomněla Britannica. Vilcabamba byla nalezena až později. Paradoxně na nalezišti Espiritu Pamba, které Bingham rovněž navštívil, o němž ale nepředpokládal, že by mohlo být Vilcabambou.
Legenda o ztraceném městě
Mimochodem, právě město Vilcabamba bylo tím skutečně ztraceným městem, o jehož lokaci nevěděli ani místní, a toto označení si zaslouží mnohem větším právem než sídlo, ke kterému dnes směřuje většina turistů a které objevil Bingham. "Machu Picchu vlastně nikdy zcela ztraceno nebylo. Jen jej spíše celý svět, včetně místních žijících nedaleko, ignoroval," zmínil magazín Time.
Hiram Bingham
- Objevitel Machu Picchu Hiram Bingham se narodil v roce 1875 na Havajských ostrovech. Cit pro dobrodružství a návštěvu míst, kde žije ještě stále původní obyvatelstvo, zřejmě zdědil. "Už jako chlapec se naučil pohybovat v horách. Ukázal mu to jeho otec, známý tichomořský misionář," píše encyklopedie Britannica.
- Po objevu Machu Picchu Bingham sháněl peníze na další expedice. V době výzkumu Machu Picchu získal podklady pro knihu Ztracené město Inků, která se později stala bestsellerem.
- Po vstupu USA do první světové války, Bingham sloužil jako letec. Po válce se rozhodl vstoupit do politiky. "V roce 1924 byl zvolen guvernérem Connecticutu a úřad obhájil i ve volbách o dva roky později," připomíná server Connecticut History. V letech 1925-1933 byl senátorem.
- Bingham, který zemřel v 80 letech 6. června 1956, měl sedm synů. Jeden z nich, Hiram Bingham IV., se proslavil za svého působení v Marseille, kde jako vicekonzul pomohl za druhé světové války asi 2500 Židům uprchnout před nacisty.
Přesto, že v historii starodávné civilizace Inků mělo Machu Picchu zřejmě menší význam než Vilcabamba, stalo se legendou a Bingham s ním. Důvody k zamyšlení ale sídlo vědcům poskytuje dodnes, ani expedice v pozdějších letech totiž jasně neprokázaly, k čemu místo Inkové využívali.
I když Machu Picchu Binghama proslavilo a silnice vedoucí k městu v současnosti nese jeho jméno, podle historika Heaneyho byl objevitel až do smrti mírně zklamaný. Machu Picchu totiž nebylo poslední pevností Inků Vilcabamba, kterou hledal. "Je to jedna z nejsmutnějších věcí v jeho životě. Objevil a proslavil Machu Picchu, tento neuvěřitelný památník síly civilizace Inků. Jenomže takové sídlo opisuje dobu, kdy byli Inkové na vrcholu sil. Vilcamba naopak vypráví příběh civilizace, která se snaží přežít. A právě ona je místem, kde se odehrávaly dějiny, které Bingham ve skutečnosti hledal," tvrdí Heaney.
Mohlo by vás zajímat
Machu Picchu se otevřelo jedinému turistovi. Japonec v Peru čekal sedm měsíců (14. 10. 2020)
