Dříve muž od své něžnější polovičky očekával, že až přijde z práce domů, bude mít navařeno, nakoupeno, uklizeno, postaráno o děti a večer jí ještě zbude energie, aby na něj byla vlídná v ložnici.
Dnes už v důsledku měnícího se společenského nastavení muži doma častěji přikládají ruku k dílu a aktivněji se zapojují do rodinného života, od výchovy dětí až po péči o domácnost. Rozdělení práce má ale stále do spravedlnosti hodně daleko.
Druhá směna
I když se totiž zdá, že se věci mění, staré pořádky stále přetrvávají. Podle statistik až 76 procent péče o děti a veškeré domácí práce zastávají ženy. Především jde o rutinní činnosti, jako je praní, úklid nebo vaření. Často neviditelná je však zátěž spojená s chodem rodiny a veškerým plánováním - od organizace hlídání přes vyzvedávání z kroužků až po návštěvy lékařů. V průměru jim tato "práce" vezme denně pět hodin.
A i když pomalu přibývá mužů, kteří jsou ochotni část těchto povinnosti na sebe převzít, jde především o zábavnější činnosti, jako je třeba aktivní trávení volného času nebo plánování dovolené. Muži tak doma i přes veškeré debaty o srovnání rolí stále spíš jenom pomáhají.
Je pochopitelné, že v dnešní době debaty o rozdělení rolí plní i sociální sítě. Stačí krátká sonda, abyste pochopili, kolik emocí vyvolávají. "A ono jim to velmi vyhovuje. Je přece jen lepší chodit do práce než dělat takové protivné věci jako vytírat, žehlit, běhat po nákupech nebo všechno zařizovat," postěžovala si například Veronika. "Tak muž dělá údržbu bytu, domu, respektive těžší práce, žena chod domácnosti. Kde je problém?" reagoval vzápětí Honza.
"Ženské" vs. "mužské" aktivity
Vzhledem k tomu, že zažitý "patriarchální model", kdy muž fungoval jako výhradní živitel rodiny, už vzal dávno za své, bylo by pochopitelné, aby se role srovnaly i v dalších oblastech.
To se ale neděje.
I když do rodinného rozpočtu přispívají oba, jsou to ženy, kterým po osmi hodinách v práci začíná druhá směna doma. Podle průzkumu Češi stále rozlišují "ženské" aktivity, mezi které patří vaření, uklízení, praní, nakupování a péče o děti, a "mužské" aktivity. Do nich řadí drobné opravy v bytě či zajištění rodinného příjmu.
Oproti předchozím výzkumům tu ale přece jen malý posun vidět je. V roce 2013 přisuzovalo ženám vaření 72 procent respondentů, v roce 2020 už to bylo 63 procent respondentů a dnes je to ještě o 20 procent méně. Drobná změna nastala také v odpovědi na péči o děti, v roce 2013 ji přisoudilo ženám 37 procent respondentů, v roce 2020 to bylo 34 procent a dnes je to 23 procent.
Stereotypy a spokojenost
Vypadá to tedy, že česká společnost začíná více uznávat důležitost sdílení odpovědnosti za péči o domácnost i o děti. Stále ale existuje velké množství těch, kteří uznávají stereotypní názory. Na vině je i rozdělení rolí, které je nám odmalička vštěpováno, děvčata jsou vychovávána ke své mateřské roli, zatímco chlapci k roli budovatele. Není se proto co divit, že muži se k přebírání povinností v domácnosti zrovna dvakrát nehrnou, nikdo je k tomu totiž nevedl. Řada žen si navíc radši udělá věci sama a podle svého.
"Ano, většinu věcí v domácnosti dělám já. Můj muž je prostě nevidí a má na domácnost jiné nároky, daleko nižší," vysvětluje diskutující Alena.
Když už se přece jen najde rodina, kde si oba dospělí dokážou péči o domácnost a děti spravedlivě rozdělit, jsou to ženy, které musí čelit odsuzování ze strany společnosti. Výzkumy navíc ukazují, že s rozdělením prací půl na půl ženy nejsou spokojené, potřebují poměr šedesát ku čtyřiceti. Jinak totiž mají pocit, že nedělají dost, aby pořádně obstály ve své roli v rodině a očekáváním společnosti, jak má vypadat "správná" manželka, matka, žena. To jen ukazuje, jak je tradiční rozdělení rolí v naší společnosti hluboce zakořeněné.
