Psal se rok 1911, když Elsie Paroubek, dívenka z české komunity, beze stopy zmizela. Chicago se ponořilo do paniky, pátrání po ní hýbalo novinami i ulicemi, vyšetřovatelé se honili za falešnými vodítky. Až po několika týdnech bylo její tělo nalezeno v kanálu. Pachatele se nikdy nepodařilo odhalit. Zdálo se, že příběh končí. Jenže pak nečekaně ožil – v tvorbě slavného umělce.
Pohřeb před domem a hlas české obce
Poslední rozloučení s Elsie Paroubek se konalo 12. května 1911. Před domem rodiny na Albany Avenue se shromáždil dav, jehož velikost dobový tisk odhadoval na dva až tři tisíce lidí.
Malá bílá rakev, symbol ztracené nevinnosti, byla vystavena před domem a zasypána květinami. Věnce zaslali i nejvyšší představitelé města a u katafalku stálo osm dívek v bílých šatech. Obřad samotný odrážel volnomyšlenkářské přesvědčení rodiny - byl civilní a vedl ho Rudolf Jaromír Pšenka, respektovaný redaktor českého deníku Svornost.