Psal se rok 1911, když Elsie Paroubek, dívenka z české komunity, beze stopy zmizela. Chicago se ponořilo do paniky, pátrání po ní hýbalo novinami i ulicemi, vyšetřovatelé se honili za falešnými vodítky. Až po několika týdnech bylo její tělo nalezeno v kanálu. Pachatele se nikdy nepodařilo odhalit. Zdálo se, že příběh končí. Jenže pak nečekaně ožil – v tvorbě slavného umělce.
Podezřelí, anonymy a slepé uličky
Po pohřbu Elsie Paroubek policie spustila rozsáhlé razie a znovu se zaměřila na vypátrání autora anonymních dopisů, které útočily na Franka Paroubka. Podezření vedla na západní stranu města, avšak pisatel nebyl nalezen.
Nadějnou, byť tragicky přerušenou linkou, byl případ podomního samotáře Josepha Konestiho. Ten žil v chýši u kanálu nedaleko míst, kudy se Elsie mohla vydat. V jeho obydlí detektivové narazili na indicie, jež si vyžádaly prověření. Den po nálezu dívčina těla, 10. května, však Konesti skočil pod vlak. Podezření tím zesílilo, ale během pěti dnů byl ze zapojení do případu očištěn.
O tři dny později, tedy 13. května, byl v kanálu u Willow Springs nalezen utonulý muž; ani zde se však spojitost s dívčinou smrtí neprokázala. Zájem policie vzbudil i náboženský podivín Kinsella, popisovaný jako duševně chorý. Jenže i tahle stopa se rozplynula.
Objevila se též svědectví o možném spatření dívky v okolí Kedzie Avenue v den zmizení, která však nepřinesla průlom. Nic tak nevedlo k rozluštění případu. Za vraždu Elsie viník nezaplatil.