Média řeší jen teror, lidi jsou ale všude stejní, tvrdí dobrodruh. Za tři roky procestoval 122 zemí

Petra Jansová Petra Jansová
28. 12. 2016 9:33
Sedmatřicetiletý Dán za tři roky urazil 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí, aniž by použil letadlo. Po světě křižuje na obchodních kontejnerových lodích a vystačí si s dvaceti dolary na den. Razí teorii, že poznávat svět lze i bez milionů na účtu. Nejvíc ho dosud okouzlila kultura na Kubě, lidé v Grónsku a v Íránu. "Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem," dodává.
Torbjørn C. Pedersen
Torbjørn C. Pedersen | Foto: instagram.com/onceuponasaga

Sedmatřicetiletý Dán Torbjørn C. Pedersen, známý také jako Thor, chce procestovat celý svět, aniž by použil letadlo. Od října roku 2013 jako velvyslanec dobré vůle dánského Červeného kříže urazil přes 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí. Svět křižuje v kontejnerových obchodních lodích.

Aktuálně se nachází v Africe, poslední zemi, kterou zde navštívil, je Etiopie. Svoje zážitky sdílí na Facebooku, Instagramu a blogu Once upon a Saga. Na příběh muže, který cestuje téměř zadarmo, upozornil web britského deníku The Telegraph.

K tomu, aby splnil svůj cíl poznat celý svět, mu zbývá ještě procestovat 81 zemí v Africe, východní Evropě, na Středním východě, Asii a tichomořských ostrovech. Ze všeho nejvíc se těší do Japonska, Alžíru, Turecka, Turkmenistánu, Afghánistánu, Mongolska, Číny, na Maltu a Maledivy, které navštíví jako poslední před návratem do Dánska.

V každé zemi stráví minimálně čtyřiadvacet hodin. Výjimečné byly zastávky na Kubě, Íránu a Grónsku, kde zůstal dva měsíce.

"Grónsko a Kuba mě překvapily nejvíc. Jsou to naprosto jedinečné a nezapomenutelné země, nesrovnatelné s ostatními. Dostat se do Grónska, aniž bych použil letadlo, bylo velmi obtížné. Stejně obtížné bylo ho i opustit," uvedl Pedersen pro The Telegraph. Vycestovat mu nakonec pomohli tamní lidé, kteří ho mobilními zprávami informovali o každé lodi v přístavu. 

"Kuba vyniká mnoha směry, kulturně, historicky, geograficky. Výjimečná je i mentalita tamních lidí. V Íránu najdete nejenom krásnou architekturu, ale zároveň mnoho lidí, kteří mají neuvěřitelný přehled o dění v okolním světě, mnohem větší než většina z nás o Íránu," dodal. 

Na den si Pedersen vystačí s dvaceti dolary (zhruba 517 korun). Peníze pokryjí dopravu, jídlo, ubytování i víza. "Cestování nemusí být jen koníčkem milionářů, lze ho naplánovat i ekonomicky," tvrdí Pedersen.

Do března letošního roku mu na cestu přispívala poradenská společnost Ross Offshore, teď cestuje díky sponzorským darům soukromých osob.

Podle něho by se denní náklady daly v některých zemích ještě snížit. Někde stačí i necelé dva dolary na den. "Ve většině zemí se dá cestovat velmi levně, pokud budete používat místní dopravu a ubytuje se v levných penzionech nebo na studentských kolejích," radí.

Nejvyšší položkou jsou podle něho víza, která v některých zemích mohou vyjít až na 120 dolarů. 

Náklady se mu daří minimalizovat především díky přepravě, kterou zvolil. Domluvit si cestu na kontejnerové lodi ale podle něj není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. 

"Cestující navíc je pro posádku lodi a přepravní společnost nechtěná zodpovědnost. Dopředu se musíte zaručit za to, že budete samostatní, a hlavně že nebudete překážet posádce během práce," vysvětluje.

Ubytováni na lodi ale považuje za velmi kvalitní. Pokoje na těch starších a horších jsou srovnatelné s hotely ve střední kvalitě. Na některých lodích je dokonce k dispozici wi-fi. "Jednou jsem měl šanci spatřit polární záři, velryby a delfíny. Někdy je zážitek opravdu zcela mimořádný, i když většinou stačí sledovat pouze vodu," dodává.

Na cestování ho baví především to, že má možnost poznávat nové lidi a získávat nové zkušenosti. Ze všeho nejvíc si ale váží, že díky cestovatelským zážitkům si uvědomil, jak špatně o světě informují média. 

Thorovo cestování v číslech

225 autobusů, kterými cestoval
98 vlaků, minibusy a taxiků, kterých využil
81 zemí, kterí ještě musí navštívit
40 věk, kdy svoje cesty dokončí
9 kontejnerových lodí, se kterými dosud cestoval 

"Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem. Jedí, chodí do práce, do školy, navštěvují svoje přátele, chodí se bavit, tancovat, zamilovávají se, stěžují si na počasí a stěžují si obecně na všechno," přibližuje.

Do České republiky, Slovenska a Polska vyrazil Thor hned na začátku své cesty v prosinci 2013. Vzhledem k tomu, že Prahu navštívil už v roce 1993 jako středoškolák, rozhodl se tedy poznat Brno. 

"Moravské město můžeme považovat za místo s vysokou koncentrací mladých lidí. Značnou část jeho obyvatel totiž tvoří studenti," popsal tehdy svoje dojmy na svém blogu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Dálnici D1 kolem Brna v obou směrech uzavřely nehody kamionů

Dálnici D1 kolem Brna v obou směrech uzavřely nehody kamionů. Kolony dosahují kolem deseti kilometrů. Ráno se na 173. kilometru ve směru na Prahu převrátil kamion, dálnice tam zůstává uzavřená. Asi o hodinu později se na 190. kilometru ve směru na Brno srazily tři nákladní vozy, policisté po dvou hodinách provoz obnovili. I tato nehoda je bez zranění. Kamion na 173. kilometru se převrátil před 8:00, policisté odklánějí dopravu mezi 168. a 178. kilometrem na souběžnou silnici druhé třídy. Kamion leží mimo plochu dálnice. "Uvidíme, jak půjdou odklízecí práce a jak to půjde, tak provoz na dálnici zase vrátíme," řekl mluvčí policie Pavel Šváb. Web dopravních informací odhaduje čas zprůjezdnění dálnice kolem 14:00.

před 42 minutami

Američané nedali vízum několika ruským senátorům, nedostanou se na summit OSN

Několik ruských senátorů nedostalo americké vízum a nemůže se zúčastnit nynější schůze Valného shromáždění OSN v New Yorku. Oznámila to v úterý ruská tisková agentura TASS a informaci potvrdila i mluvčí ruské diplomacie. Důvody odepření víz nejsou jasné.

Mezi senátory, kteří vízum nedostali, je vlivný předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov, který patří v ruském parlamentu k nejčastějším a nejtvrdším kritikům americké zahraniční politiky. Kteří další členové horní parlamentní komory vízum nedostali, TASS neuvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy