Jistěže to celé nyní působí velmi odvážně, ale cestování, o kterém jsme dosud jen snili, možná vůbec není tak vzdálené. Projekt, který Nippon Travel připravuje ve spolupráci s tokijskou firmou Innovative Space Carrier, má využívat plavidlo ASCA - opakovaně použitelnou raketu podobnou někdejším americkým raketoplánům. Start by měl probíhat vertikálně z pobřežních kosmodromů, odkud by loď vystoupala na hranici vesmíru a poté klouzavým letem dosedla na jiné místo planety.
Zpáteční letenka za 657 tisíc dolarů
Kosmický letoun by měl přeletět vzdálenost zhruba 10 850 kilometrů za 60 minut, stal by se tak jedním z nejrychlejších pilotovaných dopravních prostředků v historii. Jen pro srovnání: v současnosti trvá cesta z Tokia do New Yorku okolo dvanácti hodin. Luxusní cestování však nebude pro každého. Na zpáteční letenku je třeba si připravit zhruba 657 tisíc dolarů, tedy necelých 14 milionů korun.
Program se má spouštět ve třech fázích, první předběžné registrace by měly proběhnout už v roce 2026. V plánu je také služba, která má ve 40. letech 21. století nabízet pobyty na oběžné dráze.
"Doufáme, že tento podnik bude novým výchozím bodem pro propojení vesmírného cestování a cestovního ruchu," uvedl prezident společnosti Nippon Travel Keigo Jošida. Uskutečnit to však bude extrémně náročné. "Nikdo v zemi dosud úspěšně nevyrobil kosmickou loď pro let s posádkou. Všechny dosavadní japonské starty byly bezpilotní," říká Hiroaki Akijama, šéf neziskové organizace Sora Tourism, která podporuje rozvoj vesmírného cestování v Japonsku.
Projekt přichází v době, kdy roste zájem o komerční vesmírné programy po celém světě. "Sama myšlenka není úplně nová. Něco podobného prezentoval Elon Musk na Mezinárodním astronautickém kongresu v roce 2017. Tehdy chtěl k vysokorychlostnímu cestování využít lodě Starship. Jakékoliv místo na světě by bylo dosažitelné do 45 minut," vysvětluje Dušan Majer, šéfredaktor webu kosmonautix.cz.
"Jednou by to fungovat mohlo, ale netroufám si spekulovat o termínech. Pět až deset let považuji za rozumné minimum," uzavírá s tím, že by na projekt hleděl s nadějí, ale zároveň lehkou nedůvěrou.
