Jedináčci nejsou nesamostatní a osamělí. V práci se jim daří líp, tvrdí výzkum

Magazín Magazín
17. 11. 2019 12:05
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Jedináčci nemají právě nejlepší pověst. Často se o nich mluví jako o sobeckých, zkažených, úzkostlivých, sociálně neschopných a osamělých lidech. Americký server Inverse, který se soustředí na vědecká témata, však nyní napsal o německé studii dvou tisíc dospělých respondentů, ze které vyplývá, že jedináčci netrpí narcismem nijak častěji než lidé se sourozenci.

Z hlediska osobnostních rysů jako extroverze, zralost, ochota spolupracovat, samostatnost, sebekontrola nebo vůdcovství výzkumníci nenalezli mezi jedináčky a lidmi se sourozenci žádné rozdíly. Výsledky naopak ukazují, že jedináčci mívají větší úsilí, vytrvalost i motivaci dosáhnout vytyčených cílů. Navíc se podle vědců lépe přizpůsobují novým podmínkám.

Vyšší motivace může z pohledu studie vysvětlovat, proč jedináčci obvykle dosahují kvalitnějšího vzdělání a získávají prestižnější zaměstnání než lidé z rodin s více potomky. Článek magazínu Inverse vedle toho upozorňuje na metastudii založenou na 115 výzkumech, která porovnávala inteligenci obou skupin.

Jedináčci si v IQ testech vedli lépe a vynikali i lepšími akademickými výsledky než lidé se staršími sourozenci. V obou faktorech je ovšem předstihovali prvorozené děti a lidé s pouze jedním mladším sourozencem. Na druhou stranu uvedené rozdíly jsou největší u dětí v předškolním věku a s přibývajícím věkem se postupně stírají.

Dosavadní studie se zabývaly i rozdíly z pohledu duševního zdraví, ale ani u proměnných jako úzkost, sebedůvěra a problémy s chováním neobjevily mezi jedináčky a lidmi s více sourozenci žádné rozdíly. To stejné platí pro osamělost, protože dostupné výzkumy zjistily, že alespoň na základních školách mívají jedináčci přibližně stejný počet kamarádů jako děti se sourozenci.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy