Když byl malý, chtěl být popelářem, pilotem a chvíli dokonce i historikem. V jedenácti letech ho ale naplno pohltila astronomie. "V roce 2019 se slavilo 50 let od přistání na Měsíci a já jsem o tom sledoval všechny možné pořady. Potom jsem viděl rozhovor s astronautem Andrewem Feustelem, který mluvil o ISS, a já jsem byl úplně fascinovaný," popisuje. "Hned v prvním ročníku osmiletého gymnázia jsme pak probírali vesmír - a bylo rozhodnuto," říká. Do karet mu paradoxně hrála i pandemie covidu, během které se mohl naplno ponořit do učebnic a odborné literatury. Definitivně se tak utvrdil, že vesmír je přesně to, čemu se chce věnovat.
Když věk není překážkou
Získané znalosti pak zúročil na nejrůznějších astronomických olympiádách, kde sbíral jedno vítězství za druhým. V pouhých třinácti letech začal psát články o výzkumu vesmíru pro Českou astronomickou společnost. "Už v té době tam bylo hodně lidí, kteří můj věk nebrali jako překážku a dali mi šanci," říká o etapě, která ho nasměrovala dál.
Krátce po svých šestnáctých narozeninách se dostal na stáž do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. "Společně s kamarádem jsme strávili týden ve společnosti vědců, kteří nám představovali svoje výzkumy, zároveň jsem se i učili základní principy zpracování astronomických dat."
Honzu to nadchlo natolik, že se rozhodl v oblasti astrofyziky napsat i středoškolskou odbornou činnost, zkrácené řečeno "sočku" - konkrétně se zabýval výzkumem exoplanet, tedy planet, které jsou desítky či stovky světelných let daleko a obíhají jiné hvězdy, než je naše Slunce. "Exoplanety představují poměrně novou, ale zároveň i jednu z nejrychleji rozvíjejících se oblastí astrofyziky.
Navíc se s nimi také pojí jedny z nejdůležitějších otázek lidstva, a to jestli se někde nachází kopie Země a jestli jsme ve vesmíru sami," vysvětluje Honza důvody, proč se rozhodl věnovat zrovna tomuto oboru. "Na to, že někde existuje nějaká forma života, bych si klidně vsadil. Nepředstavujme si ale velká města mimozemšťanů, půjde spíš o jednoduché bakterie nebo mikroby."
Se svou středoškolskou odbornou činností zvítězil v celostátním kole v oboru fyzika a teď by se rád probojoval i do mezinárodních soutěží. Společně se svým vedoucím plánují také rozvinout výzkum do vědeckého článku a podat návrhy na pozorování exoplanet pomocí nejlepších dalekohledů na světě, včetně Jamese Webba. "To je dost práce na celý školní rok," usmívá se Honza, který má na gymnáziu kvůli svým aktivitám vytvořený individuální vzdělávací plán.
Když vrstevníci inspirují vrstevníky
Spoustu času mu totiž zabírá také iniciativa Zvaž vědu!, kterou před dvěma lety založili společně s kamarádem. "Chtěli jsme, aby středoškoláci ve vědě spatřovali něco jiného, než co se jim ukazuje ve škole. Aby se mohli inspirovat příběhy úspěšných vrstevníků a vydat se třeba taky na takovou cestu jako oni. Mnoho z nich vůbec ani netuší, jaké příležitosti mají," vysvětluje Honza. Za svou aktivitu získal 6. místo v soutěži Středoškolák roku a spolu s dalšími mladými studenty tak boří předsudky o své generaci. "Nejsme žádné sněhové vločky, zvládneme víc, než se od nás čeká," dodává.
Ačkoli to vypadá, že Honzovi šlo vždycky všechno jako po másle, jeho cesta není lemována jen úspěchy. "V kompetitivním prostředí vždycky přijdou i těžší okamžiky. Proto je důležité mít kolem sebe ty správné lidi, na které se můžete obrátit a kteří vám je pomohou překonat," říká a na závěr vzkazuje: "Myslím, že všichni, kteří chtějí dělat vědu, věnují tomu čas a úsilí, tak jsou ve správné době na správném místě. Těch příležitostí je tady v Česku hrozně moc. Stačí se nepodceňovat a najít odvahu vykročit."
