Většina horolezců na Everestu se pohybuje pomalu a opatrně, přemáhá vyčerpání a smrtící mráz. Andrzejovi ale lyže sloužily jako křídla. Začínal se sjezdem, kde každý oblouk byl hrou s osudem. Každá trhlina a zledovatělý svah byly připomínkou toho, proč to před ním nikdo nezkusil. Ale Andrzej měl plán. Jeho bratr ho z dálky navigoval s dronem a pomáhal mu hledat cestu v ledovém bludišti.

"Je to jeden z nejdůležitějších milníků v mé sportovní kariéře. Sjezd Everestu na lyžích bez kyslíku byl sen, který ve mně rostl už léta. Věděl jsem, že obtížné podzimní podmínky a plánování sjezdové trasy přes ledovec Khumbu budou největší výzvou, které kdy budu čelit," řekl Bargiel, kterému se po předchozích expedicích v letech 2019 a 2022 podařilo zdolat Everest na třetí pokus.

Nebylo to poprvé, co Bargiel přepsal horskou historii. Už dříve pokořil K2, druhou nejvyšší a možná nejnebezpečnější horu na světě. Tehdy, v roce 2018, se mu také podařilo sjet z vrcholu až dolů, čímž si vysloužil uznání celé horolezecké komunity. Ale Everest byl osobní výzvou. Bylo to finále, ve kterém spojil všechny své dosavadní zkušenosti a dovednosti.

Výstup na nejvyšší horu světa mu trval šestnáct hodin a nepoužil při něm kyslíkovou lahev. Pak přímo na vrcholu nasadil lyže a zahájil sestup po jižní hřebenové trase.

Expedice na Everest byla další fází jeho původního projektu "Hic Sunt Leones", který podle římského přísloví označuje neprozkoumaná území. V roce 2013 Bargiel sjel na lyžích Šišapangmu (8013 m), o rok později Manaslu (8156 m, oba v Himálaji) a poté se přesunul do Karakoramu. V roce 2015 zdolal Broad Peak (8051 m), v roce 2018 K2 (8611 m), druhý nejvyšší vrchol světa, a v roce 2023 Gašerbrumy I a II. V roce 2021 sjel na lyžích nedotčený šestitisícovkový Yawash II a jednu z nejkrásnějších hor světa, tyčící se Laila Peak v Himálaji.