Geminidy se jmenují podle latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. Podle astronoma Petra Horálka na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců už za soumraku a je pozorovatelné po celou noc. Maximum Geminid nastane kolem druhé hodiny ranní.
Podle tiskového tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavla Suchana jsou Geminidy jedním z nejvydatnějších a nejjasnějších meteorických rojů. "Jsou četnější než oblíbené letní Perseidy, ale kvůli prosincovému počasí nejsou tak známé. Tento roj je kromě své četnosti zajímavý také tím, že obsahuje mnoho větších meteoroidů, které při hoření v naší atmosféře vytvářejí krásné a pomalé, mnohdy nazelenalé meteory," upozornil Suchan v tiskové zprávě.
"Souhvězdí Blíženců bude na obloze prakticky celou noc. K pozorování nepotřebujete dalekohled, naopak dívejte se očima po celé obloze. Díky perspektivě budou jakoby vylétat právě ze souhvězdí Blíženců, kde leží radiant tohoto meteorického roje," uvedl Suchan.
Za pozorováním Geminid by podle něj lidé měli vyrazit daleko od světelného znečištění, ideálně do hor. Nutností je teplé oblečení, neboť teploty v noci klesají k nule. "Předpověď počasí je pro většinu České republiky kvůli inverzní oblačnosti špatná, největší pravděpodobnost jasné oblohy připadá na horské polohy Šumavy a okolních hor," doporučil Suchan. Při dobrých podmínkách by lidé mohli spatřit až tisíc meteorů za noc.
Vidět ale budou i nad ránem, těsně před východem slunce, stačí si tedy přivstat.
První zprávy o roji Geminidy jsou z roku 1862. Ledoprachové částice pocházejí z tělesa 3200 Phaethon, což je drolící se planetka. Podle některých odborníků se však může jednat i o vyhaslou kometu. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies.
Podle řady odborníků přitom každým rokem prolétá planeta Země hustší a hustší částí roje, takže divadlo, které nám vypařující se částečky Phaetonu na nebi ukazují, může v budoucnu ještě zesílit.
