Tajemství staré jedenáct let. Vědci zmapovali vesmírný hurikán, který je vyděsil

Šárka Nádeníčková Šárka Nádeníčková
22. 8. 2025 19:00
Nad severním pólem Země se odehrálo neobyčejné kosmické drama. Vědci se o něm ale dozvěděli až mnohem později. Teď, po jedenácti letech, konečně mají k dispozici první detailní analýzu jevu známého jako vesmírný hurikán. A výsledky naznačují, že je hrozivější, než se původně myslelo.
Ilustrační obrázek.
Ilustrační obrázek. | Foto: Shutterstock

První známý vesmírný hurikán se podařilo zachytit 20. srpna 2014. Zuřil nad severním pólem téměř osm hodin, měřil zhruba tisíc kilometrů, nacházel se ve výšce několik set kilometrů a točil se proti směru hodinových ručiček. Až v roce 2021 vědci z britské University of Reading poprvé potvrdili, že jde o zcela nový typ jevu - tzv. vesmírný hurikán.

Zajímavé je, že v té době bylo Slunce nezvykle klidné, neodehrávaly se na něm žádné silné erupce ani výrazné geomagnetické bouře. "Vesmírné hurikány mohou vyvolat významné účinky vesmírného počasí, a to i během období, která jsou obecně považována za extrémně klidná," napsal hlavní autor studie Sheng Lu, vědec z Ústavu vesmírných věd na Univerzitě Šan-tung v Číně. Přesto ale narušují GPS signály, rozkolísávají magnetické pole Země a chrlí do horní atmosféry přebytek elektronů. "Tyto poruchy jsou svou velikostí srovnatelné s těmi, které jsou pozorovány během geomagnetických bouří," napsali autoři ve studii.

Vědcům se podařilo komplexně analyzovat první vesmírný hurikán. | Video: WPRI

Neviditelná, ale hrozivá bouře

Vesmírné hurikány tak představují tichou, ale významnou hrozbu, protože mohou bez varování a i ve zdánlivých obdobích slunečního klidu ovlivnit navigace i mobilní komunikaci, na kterých je naše společnost závislá. Výzkumy navíc naznačují, že se rozhodně nemusí jednat o raritu. Podobné bouře se mohou objevit až desetkrát ročně, a to na obou polokoulích.

Tyto plazmové víry tvoří elektrony a ionizované plyny, které rotují neuvěřitelně vysokými rychlostmi, přesahujícími sedm tisíc kilometrů za hodinu. Se svými "pozemními protějšky" jsou si překvapivě podobné - centrální klidné oko, spirální ramena, vířivý pohyb. Místo mraků a deště jsou ale tvořeny plazmatem, nabitými částicemi uváděnými do pohybu magnetickým polem Země.

Vesmírné hurikány jsou strukturou podobné svým „pozemským protějškům". Místo mraků a vody se v nich ale točí elektrony a ionizované plyny.
Vesmírné hurikány jsou strukturou podobné svým „pozemským protějškům". Místo mraků a vody se v nich ale točí elektrony a ionizované plyny. | Foto: Qing-He Zhang, Yong-Liang Zhang, Chi Wang, Kjellmar Oksavik, Larry R. Lyons, Michael Lockwood, Hui-Gen Yang, Bin-Bin Tang, Jøran Idar Moen, Zan-Yang Xing, Yu-Zhang Ma, Xiang-Yu Wang, Ya-Fei Xia Ning & Li-D/ Wikimedia Commons

Zrekonstruovat elektromagnetickou bouři v nebývalých detailech se vědcům podařilo díky množství naměřených dat. Jev zachytil americký vesmírný satelit DMSP F17, který monitoruje vesmírné počasí. Jen o několik minut později proletěla blízkou oblastí družice Swarm B Evropské kosmické agentury, která nashromáždila klíčová data a potvrdila strukturu i velikost bouře.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy