"Je úžasné, že se nám podařilo získat kompletní genom pravěkého člověka z něčeho jiného než z kosti," uvedl Hannes Schroeder z univerzity v Kodani. Pravěké "žvýkačky", které jsou ve skutečnosti březovou smůlou, podle něj mohou sloužit jako důležitá naleziště DNA, a to zejména z období, v nichž se nepodařilo nalézt žádné lidské ostatky.
Vědcům se podařilo rozluštit kompletní nalezený genom a skládali z něj střípky informací o tom, jak mohla žena vypadat. Domnívají se, že měla snědší pleť, tmavě hnědé vlasy a modré oči. Geneticky totiž měla blíže k lovcům a sběračům z pevninské Evropy než k těm, kteří tehdy žili ve Skandinávii. Zřejmě tedy pocházela z populace osadníků, kteří se na sever přesunuli poté, co ustoupily pevninské ledovce.
Vědci ve smůle nalezli také stopy DNA lískových ořechů a divoké kachny, což podle nich naznačuje, že tyto potraviny byly součástí jejího jídelníčku. Narazili ale i na zbytky mikrobů, které způsobují zápal plic a infekční mononukleózu. Nález tak kromě informací ohledně každodenního života pravěkých lidí přinesl i poznatky lékařské vědě.
"Je vzrušující nalézt genom těchto typů pravěkých patogenů v podobném materiálu, protože můžeme zkoumat, jak se vyvíjely a jak se liší od kmenů, které se vyskytují dnes," řekl Schroeder. "A řeknou nám něco o tom, jak se zšířily a měnily," dodal.
