Peking/Londýn - Byl vzdáleným příbuzným obávaného Tyrannosaura rexe a přitom vážil jen asi 160 gramů. Měl peří, ale nedokázal létat. Chyběla mu křídla.

Kosterní pozůstatky, které na severu Číny nalezli archeologové z Čínské akademie věd, patří podle expertů k tomu nejbizarnějšímu, s čím se až doposud setkali.

O unikátním objevu obsáhle referuje poslední číslo prestižního časopisu Nature.

Pravěký ještěr, jehož kostra se dochovala téměř kompletní, patří podle všeho prvnímu skutečnému předchůdci dnešních ptáků.

Starší než Archeopteryx

Tvor, kterého Číňané pojmenovali Epidexipteryx hui, žil v období jury, před zhruba 160 miliony let. Tedy o 10 milionů let dřív než známý ptakoještěr Archeopteryx.

"Dá se říct, že jde o spojovací článek mezi dinosaury a ptáky," řekl agentuře Reuters Fu-čcheng Čang, vedoucí čínského výzkumného týmu. "Tato fosílie vrhá nové světlo na ranou fázi evoluce, během níž se z dinosaurů vyvinuli ptáci."

Peří na ozdobu

Dosud neznámý druh dinosaura měl čtyři dlouhá ocasní péra.

I když se svou strukturou velmi podobala opeření dnešních ptáků, vznést do vzduchu se s nimi nedokázal.

Z kostí, které archeologové objevili, je patrné, že tento "prapták" nelétal, ale chodil po zemi.

Pokud však peří nemělo aerodynamickou funkci, k čemu vlastně ještěrovi sloužilo?

I tuhle hádanku vědci rozluštili: na ozdobu, hlavně v době tokání.

"Epidexipteryx hui je nejstarší a nejpůvodnější z čeledi malých ještěrů theropoda s ozdobným peřím," tvrdí Fu-čcheng Čang v časopise Nature.

Pravěké poklady

Místo, kde Číňané kostru Epidexipteryxe objevili, nevydalo svědectví o pravěké minulosti poprvé. Oblast Nin-čcheng v čínském Vnitřním Mongolsku patří v tomto ohledu k nejzajímavějším lokalitám na světě.

Poblíž vesnice Tao-hu Kou se v minulých letech našly ve zkamenělém bahně zbytky pravěkého hmyzu, mloků i primitivních savců.